Ohradní zeď je zpět. Po 22 letech

Ohradní zeď je zpět. Po 22 letech
Foto: sal
Velehrad Zprávy 21 / 11 / 2012

Nádvoří velehradské baziliky Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje získalo podobu odpovídající charakteru jednoho z nejvýznamnějších poutních míst v Evropě. Za půldruhého roku se proměnilo k nepoznání, stavaři prakticky nenechali kámen na kameni. Rekonstrukce přišla na sto milionů korun a byla součástí projektu Velehrad - centrum kulturního dialogu východu a západu.
Před baziliku se po dlouhých dvaadvaceti letech vrací ohradní zeď s nikami a barokními sochami světců, která znovu vymezila hranice bývalého velehradského kláštera a hlavně oddělila ruch z Hradišťské ulice od klidové zóny. Její součástí je i Kaple národů. „Ohradní zeď tvoří devět kaplí pro liturgické účely poutníků z celého světa a dominuje jí osm restaurovaných barokních soch světců, které do roku 1990 zdobily původní zeď a v mezičase ležely v klášterní zahradě,“ prozradil Petr Přádka, farář velehradské římskokatolické farnosti. Zajímavým prvkem jsou i nižší ohradní zdi, které kopírují středověké opevnění kláštera a návštěvníkům slouží jako kamenná lavice k odpočinku.
Rekonstrukce zasáhla nádvoří bývalého kláštera, baziliky i přilehlého okolí, včetně nových rozvodů elektřiny, vody, komunikací a oplocení. „Jestliže prostor před průčelím baziliky je určen k početnému setkávání poutníků, travnaté plochy se zelení poslouží pro odpočinek a relaxaci ve stínu,“ doplnil Přádka. Jelikož jde o kulturní památku a území s archeologickými nálezy, na výkopové práce dohlíželi archeologové z Archaie Olomouc, kteří provedli kompletní historický průzkum.
Stavaři upravili i vstup do lapidária, které skrývá pozůstatky pozdně románského kláštera. Restaurátoři pak oprášili zašlou tvář kašny z první poloviny 18. století a další středověké kašny s plastikou ryb. Obě jsou nemovitými kulturními památkami. „Barokní kašna přispívá ke vznešenému vyznění celého areálu,“ je přesvědčený Přádka.
Důstojnou tvář nádvoří vtiskla investice za 100 milionů korun, přičemž dílo z 85 procent finacovala Evropská unie. Zbylé prostředky stát uvolnil z rozpočtu.

autor: PETR ČECH
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace