Olšava? Jako by spadla z Marsu, autora neuvádí ani kronika

Olšava? Jako by spadla z Marsu, autora neuvádí ani kronika
Foto: sal  /  Socha Olšavy má na náměstí 1. máje nové místo
Uherský Brod Zprávy 10 / 09 / 2014

Socha ženy ležící na brodském náměstí 1. máje patří k nejdiskutovanějším ve městě, ale autor, ten jako by nikdy nežil. Nebo snad víte, kdo je tvůrcem sochy, pro kterou se vžilo jméno Olšava? Pokud ano, překvapíte tím jak oficiální místa, tak historiky a odborníky z Muzea Jana Amose Komenského. Také pro ty je autor stále neznámý…
I když je Olšava součástí náměstí už od jeho vzniku v sedmdesátých letech a věhlas jí zajistily především nadmíru kypré proporce, tak o jejím tvůrci Janu Habartovi nenajdete jedinou zmínku v brodské kronice ani v žádném dobovém tisku.
Jak je to možné? Ani na tuto otázku není jasná odpověď. „Je to vážně záhada. Před rekonstrukcí náměstí, která začala letos v květnu, se nás zástupci radnice dotazovali na jméno autora. Neměli jsme pro ně žádnou odpověď,“ říká Radek Tomeček, historik a správce archivu brodského muzea. „Zatímco kronika popisuje vznik výškového domu nad náměstím, konkrétní zmínka o soše chybí. Pouze někdejší regionální noviny Slovácká jiskra si při popisu nového náměstí všímají „cirkulující vody“ v kašně, ve které byla socha umístěna. Víc se ale už nedočtete.“
Akademický sochař Jan Habarta, jenž zemřel v prosinci 1989 a jehož hrob najdete na hřbitově v Mařaticích, přitom nepatřil k bezejmenným umělcům. Vyučoval na Uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti a nedostatkem zakázek rozhodně netrpěl. Tvorbu zaměřil na monumentální exteriérové sochy a pomníkové plastiky. Že jeho jméno upadlo v zapomnění, na internetových portálech jsou jen velmi strohé informace, často jen s datem narození a úmrtí, k tomu nejspíš přispěl i fakt, že Habarta byl za minulého režimu laureátem státní ceny Klementa Gottwalda. V roce 1985 se navíc dostal na seznam československých Národních umělců.
„Na Slovácku však nestojí jen socha Olšavy. Jan vytvořil třeba pro Staré Město památník padlým vojákům a v Kunovicích najdete jeho sochu rudoarmějce,“ upozornil uherskohradišťský sochař Jiří Vlach, Habartův profesní i učitelský kolega. Také on se podivil, že autorství Olšavy není spojeno s Janem Habartou. „Vzpomínám si, že šlo o oficiální zákazku Fondu výtvarných umělců a Jan na soše pracoval i doma,“ potvrdil sochař.
Mimochodem, ve sbírce Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti je umístěna jedna z výrazných Habartových portrétních kompozic. Plastika se jmenuje „Pískající chlapec“, pochází z roku 1946 a jedná se o dětskou podobiznu herce Josefa Abrháma, rodáka z Kunovic.
Další zajímavostí je fakt, že socha z brodského náměstí se skutečně jmenuje Olšava. „Táta nazval sochu podle řeky, kterou si zamiloval. Byl vášnivý rybář a na březích trávil spoustu času,“ říká umělcův syn Jiří Habarta, který se vydal ve stopách svého otce. Také on je akademický sochař a stejně jako Jan Habarta vyučoval na hradišťské UMPRUM.
Kdyby zůstalo na Jiřím Habartovi, na nově zrekonstruovaném náměstí by sochu umístil na zcela jiné místo. Olšava byla před rekonstrukcí součástí kašny, která dnes zmizela. Nyní leží vedle nového vodního prvku na nízkém soklu, což při pohledu zdálky budí dojem položení přímo na zem. „Nové umístění není nejlepším řešením. Na náměstí by se dalo nalézt určitě důstojnější místo. Ze všech míst na ni není dobře vidět,“ poznamenal sochař.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace