Omluva nepřijde, Vackovi skončí. Už to nemá smysl
Foto: rodinný archiv / Manželé Vackovi v jevišti Slováckého divadla.
Manželé David a Irena Vackovi opustí Slovácké divadlo! Herecký pár, který dohromady strávil na prknech vyhlášené scény 64 let, odejde na vlastní žádost, s dlouholetými kolegy se rozloučí na podzim. V pokračování angažmá po překotných výpovědích šesti hercům a nastalé atmosféře už nevidí žádný smysl.
„Udělali jsme jedno z nejtěžších rozhodnutí v životě. Slovácké divadlo je pro mě srdeční záležitostí, ale v současné situaci bych nebyl pro jeho další fungování přínosem. Už mi to zkrátka nedává smysl,“ svěřil se David Vacke, který je s uherskohradišťskou divadelní scénou spjatý 37 let, premiéru si odbyl už v 9 letech v představení Nikola Šuhaj loupežník. Jeho žena letos kroutí sedmadvacátou sezonu. Konkrétní důvody odchodu si nechal zatím pro sebe. „Střípků v mozaice bylo podstatně víc, určitě nejde jen o průběh výpovědí kolegům, na který jsme poukazovali v otevřeném dopise a žádali od vedení divadla omluvu. Ale lhal bych, kdybych řekl, že jsme to na miskách vah nezohlednili. Právě situace kolem našeho dopisu byla asi posledním střípkem, který nás k rozhodnutí nasměroval,“ přiznává Vacke, ale jedním dechem dodal, že důvodů je víc a veřejně je nechce komentovat.
Vackovi mají divadlo v krvi. Davidův otec Vojtěch byl dlouholetým dramaturgem Slováckého divadla, bratr Ivan zase výtvarníkem a osvětlovačem. „I proto nepálím mosty, nechci přestřihnout pupeční šňůru. Uměleckého šéfa jsem informoval o ochotě dohrávat už nazkoušená představení, ale samozřejmě záleží i na mých povinnostech v novém zaměstnání,“ poznamenal Vacke. O zkoušení nových inscenací už nepřemýšlí. „Nedovedu si představit, že bych se v současné situaci tvůrčím způsobem účastnil přípravy nových představení,“ vysvětlil Mirek Dušín z populárních Rychlých šípů. Z komedie, která má za sebou už 519 repríz, nevypadne. „Odhaduji, že se na dohrávání s divadlem domluvíme,“ potěšil fanoušky hry inspirované komiksy Jaroslava Foglara.
Výpovědi Vackovi předloží vedení divadla v létě, po klasické dvouměsíční výpovědní lhůtě vyklidí šatnu a zamíří vstříc nové životní kapitole. „V hlavě mám několik nápadů, variant, ale nic konkrétního. Do konce září zůstanu pod smlouvou ve Slováckém, ještě mám relativně čas. Ireniny plány už mají reálnější obrysy, ale uvidíme, jak to dopadne,“ zamýšlí se pětačtyřicetiletý Vacke, podle kterého už není cesty zpět. „Nevím, co by se muselo stát, abych rozhodnutí změnil. Takovou fantazii opravdu nemám,“ je skálopevně rozhodnutý o ukončení stálého angažmá ve Slováckém divadle.