Oplocená zahrada je města, manželé mají zaplatit 300 tisíc. Obrátí se na soud?
Foto: ilustrační foto / Oplocení zahrady rodinného domu v Mařaticích částečně zasahuje na městké pozemky.
Když manželům Bečičkovým přišel dopis z městského úřadu, po jeho otevření utrpěli šok. Část oplocené zahrady rodinného domu v Mařaticích, o kterou se starají a užívají jako vlastní dlouhých 47 let, leží na pozemcích města! Radnici za ně mají podle znaleckého posudku zaplatit 300 tisíc korun. A podobných případů jsou stovky…
„Desítky let žijeme v přesvědčení, že jsme oprávněnými vlastníky pozemků. Z dokumentů, které mi zůstaly po otci, je zcela zřejmé, že oplocení tehdy řádně oznamoval národnímu výboru v Uherském Hradišti. Když na mě rodiče dům přepisovali, znaleckými posudky jsem ještě ověřovala, že jsou plotem ohraničené pozemky naše. A teď je všechno jinak,“ nechápe Dagmar Bečičková, která však není v podobné situaci jediná. Sousedé řeší úplně stejné trable, proto spojili síly a vyvolali s městem jednání, na kterém nabídli, že jsou ochotni za metr čtvereční zahrady zaplatit 200 až 300 korun. „A to i přesto, že jsme pozemek užívali s vědomím tehdejšího národního výboru. Na jednání jsem se ale dověděla, že jsem jej získala zištným a nepoctivým úmyslem,“ říká zdrcená seniorka.
Odbor správy majetku města nejdříve navrhl vypořádání v částce 2 500 korun za metr čtvereční, ale se znaleckým posudkem na stole cenu upravil na 1 924 korun. Jelikož se podle účelové mapy, zpracované geodetem, jedná zhruba o 157 m2, v přepočtu jde o 302 068 korun! Bečičkovi platit odmítají. „Žádný zákon jsem neporušila, 47 let jsem přesvědčená, že hranice pozemku jsou v pořádku. Nezmocnila jsem se jej zištným ani nepoctivým úmyslem,“ bránila se na zastupitelstvu Dagmar Bečičková.
„Třebaže problém vznikl před mnoha lety, je třeba jej vyřešit. Svěřený majetek města totiž musíme obhospodařovat s péčí řádného hospodáře, čemuž situace, kdy městské pozemky jsou v oplocených soukromých areálech a zahradách, neodpovídá,“ komentoval kauzu Stanislav Blaha, starosta Uherského Hradiště, podle kterého se město opírá o digitalizovaný katastr a ortofoto mapu, přesně určující hranice pozemku. „Dnes máme úplně jiné možnosti než tenkrát, přesně určíme přesahy staveb, plotů, ale i stromů. Odmítám však, že bychom s někým jednali jako se „zloději“, úředníci určitě postupovali profesionálně. Manželé nerozporují, že mají zaplocený městský pozemek, jen je třeba se s tím vypořádat,“ pokračoval starosta s tím, že znaleckým posudkem určená cena není konečná. „Hledáme řešení, které uspokojí obě strany,“ naznačil Blaha.
Krajní možností je i soudní cesta. Na případ totiž sedí jako ulitý institut mimořádného vydržení vlastnického práva. Základní podmínkou je podle občanského zákoníku poctivý úmysl držitele, který věc dlouhodobě užívá jako vlastní a je přesvědčený, že mu náleží vlastnické právo. „Veškeré podmínky pro mimořádné vydržení jsou z mé strany splněny,“ je přesvědčená Bečičková.
Jelikož ale nejde o jediný případ zaploceného nebo zastavěného městského pozemku, odbor správy majetku města aktuálně připravuje jasná pravidla a mechanismy, které určí i finanční vyrovnání. „Koncepční materiál se finalizuje,“ potvrdil Jan Pášma, mluvčí uherskohradišťské radnice, podle kterého se jedná o stovky případů. „Vedle připlocených pozemků řešíme i několik desítek staveb, které jsou částečně umístěné na městských pozemcích,“ potvrdil mluvčí.