Oskeruše uschla, ale její potomek žije dál

Oskeruše uschla, ale její potomek žije dál
Foto: mesto-uh.cz
Uherské Hradiště Zprávy 19 / 02 / 2020

Mařatická oskeruše, památný strom a nepřehlédnutelný symbol místa zvaného Dlúhá hora v mařatických vinohradech, uschla. Vzácná ovocná dřevina jeřábu oskeruše přesto žije dál, nadšencům se totiž podařilo vypěstovat její potomky, z nichž jeden už poblíž původního stromu zapustil kořeny.
Oskeruše byla nezaměnitelná s jakýmkoliv jiným stromem, rostla samostatně na nepřehlédnutelném místě s rozložitou korunou, výškou 12 metrů a obvodem kmene více než tři metry. „Její mimořádná estetická a krajinářská hodnota jí v roce 2002 vynesla zařazení na seznam památných stromů, s čímž souvisel zákaz poškozování, ničení a rušení jeho přirozeného vývoje. Současně bylo vymezeno ochranné pásmu o poloměru šest metrů od stromu, aby byl ochráněn před škodlivými vlivy, hlavně provozem zemědělské techniky při obdělávání půdy,“ připomněl Jan Pášma, mluvčí uherskohradišťské radnice.
Mařatická oskeruše přesto uschla. Na vině je nejspíš několik faktorů, od bakteriálních a houbových onemocnění přes nepříznivé klimatické podmínky až po vysoký věk. V roce 2018 certifikovaný arborista provedl ořez její koruny, aby nebyla pro okolí nebezpečná. Její pokácení však není na pořadu dne. „Na ochraně památného stromu se nic nemění, i suché „torzo“ ovocného stromu totiž tvoří velmi důležitý biotop pro řadu živočišných i rostlinných druhů, zejména na trouchnivějícím dřevě je závislých mnoho vzácných druhů hmyzu. Suchý strom oskeruše navíc zůstal dominantou okolní zemědělsky obhospodařované krajiny,“ poznamenal Pášma.
Usychající strom však neunikl pozornosti mařatického vinaře Vojtěcha Štěrby, který se už v roce 2015 obrátil na Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, výzkumnou stanici Kunovice, která se specializuje také na zachování genových zdrojů listnatých dřevin, a požádal o záchranu hynoucího stromu jeho vegetativním rozmnožením.
Výzkumníci tak ze stromu odebrali rouby, které naroubovali na semenáče oskeruše. Ale první pokus selhal, když se ani jedna z pěti roubovaných oskeruší neujala. Vyšel až druhý, kdy se ujaly dva roubovance. I když jeden nakonec zanikl, druhý se podařilo slavnostně vysadit. „Ve stínu postupně se rozpadajícího mateřského stromu tak spokojeně roste jeho potomek, který po další staletí bude dotvářet malebný krajinný ráz lokality a přinášet radost nejen obyvatelům Mařatic, ale celého města,“ těší Pášmu.
Mimochodem, výzkumníci z Kunovic pěstují ještě tři potomky památné Mařatické oskeruše.

autor: PETR ČECH
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace