Strážníci městské policie denně řeší až deset přestupků, které mají na triku bezdomovci, případně sociálně slabí. Aktuálně jich žije ve městě na tři desítky, což je oproti lednu skoro o polovinu méně. „Jejich počet se stabilizoval, ale jsme na
prahu léta, které bývá tradičně nejkritičtější. Lidé bez přístřeší se do města pravidelně stahují, nabízí jim spoustu lákadel,“ říká Vlastimil Pauřík, velitel uherskohradišťské městské policie.

Jak těžkým soupeřem jsou bezdomovci?
Hodně. V první řadě se totiž musíme držet platné legislativy a řídit se jí. I tak si ale troufnu říct, že děláme maximum, abychom odstranili jimi vytvářené jizvy na tváři města. Pokaždé to sice nejde na sto procent, ale čísla říkají, že jdeme správným směrem. Počet bezdomovců se od ledna výrazně snížil.

Na kolik?
Ze čtyřiceti na patnáct. Ostatní jsou sociálně slabí, kteří žijí na hranici sociálního minima a u supermarketů žádají peníze nebo cigarety.

Znáte životní příběhy hradišťských bezdomovců? Jak se ocitli na ulici?
Z osmdesáti procent se do problémů dostali vlastním přičiněním. Startovacím impulsem byl většinou alkohol a následná trestná činnost, která je nakonec připravila o zaměstnání, rodinu i majetek. Jsou ve věku od dvaceti do sedmdesáti let.

I když jde vesměs o produktivní věk, tak nepracují. Snaží se jim městská policie ve spolupráci s městem práci nabídnout?
Samozřejmě, ale jim se makat nechce. Když to zkusí, vydrží maximálně čtrnáct dní a pak se vrátí do zajetých kolejí. Když jsme se jednoho bezdomovce snažili napravit, reagoval písničkou, kterou jej učil už jeho otec - Proč bych pracoval a život si zkracoval. A kréda se pevně drží.

Ještě donedávna měli základnu na Masarykově náměstí, teď se ale přesunuli před knihovnu B. B. Buchlovana.
Z náměstí je vyhnaly hlavně obecně závazné vyhlášky o popíjení alkoholu na veřejnosti a udržování čistoty na veřejných prostranstvích, což lidé kvitují s povděkem. A u knihovny jsme už umístili kamerový bod a když se objeví, snažíme se je nasměrovat jinam.

A jejich další oblíbené lokality?
Hlavně u obchodního domu Centrum a před poštou na sídlišti Štěpnice. Ale zdržují se i u mrtvého ramene Moravy nebo v zahrádkářské kolonii za Tescem a na Průmyslové ulici. Když je přinutíme místo opustit, vždy si najdou jiné.

Nejčastějšími prohřešky jsou znečišťování veřejného prostranství, případně porušování zmíněných vyhlášek. Padnou v jejich případě pokuty na úrodnou půdu?
Pokuta je vymahatelná jen od lidí, kteří mají nějaký příjem, ať už částečný invalidní nebo starobní důchod. U toho, kdo je úplně bez prostředků, pokuta nemá smysl, protože neplní výchovný účel. A proto je strážníci aspoň vyzvou, aby po sobě znečištěný prostor uklidili. U přespolních je samozřejmě možné jim při opakovaném prohřešku vyslovit zákaz pobytu na území města. U všech ale platí, že pokutu vůbec neřeší. Je jim to úplně jedno.

Je možné vyčíslit, kolik město bezdomovci stojí? Vždyť městská policie je nezřídka eskortuje do protialkoholní záchytné stanice v Kroměříži.
Určitě to stojí nějaké peníze, ale je to naše poslání. Věřím, že když občan města, daňový poplatník, vidí, jak strážník u mateřské školy zasahuje proti bezdomovci, který budí veřejné pohoršení, tak uzná, že „jeho peníze“ jsou dobře investované. Bezpečí obyvatel je naší prioritou.

Jsou někdy agresivní a nebezpeční okolí?
Za poslední dobu si nevzpomínám na jediný případ fyzického napadení občana ani strážníka. Ale verbální útok není výjimkou, protože jsou pod silným vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Ale to neznamená, že v určité situaci nemůže k útoku dojít. Je proto lepší se jim vždy vyhnout, případně zavolat strážníky.

Existuje vůbec recept na vymýcení problému s bezdomovci?
Kdybych to věděl, sedím asi někde jinde. Každopádně je asi nutná změna legislativy v rámci řízení o přestupku, aby se opakující prohřešky proměnily v trestné činy. Vždyť spousta lidí, co žije na ulici, má za sebou kriminální minulost, byli odsouzeni a strávili nějaký čas ve vězení. Jenže za přestupky nebo drobné krádeže do pěti tisíc korun neriskují, že se do něj vrátí. Samozřejmě pokud nemají podmínku, případně nebyli v minulosti za majetkovou trestnou činnost pravomocně odsouzeni nebo potrestáni. Problémem se zkrátka musí zabývat vláda i parlament, města ani městské policie jej samy nevyřeší.