Penzion versus ombudsmanka. Bude soud?

Foto: ara  /  Majitel Penzionu spokojené stáří Antonín Košík uvažuje nad soudním sporem s ombudsmankou Annou Šabatovou

Péče pro tělesně nebo zdravotně postižené seniory bez registrace? „Lež! Penzion Spokojené stáří je od dubna 2013 držitelem licence na terénní sociální službu osobní asistence,“ říká majitel luhačovického zařízení Antonín Košík. A odvrací první rozpor ze zprávy z návštěvy penzionu, jež vypracoval úřad ombudsmanky Anny Šabatové. Její pětičlenný tým na celkem 24 stranách shrnuje několikadenní loňskou návštěvu.  
Omezování svobody pohybu? „Bočnice na postelích u klientů, u kterých hrozí v noci pád, je diskriminační a brání ve svobodném pohybu?“ odpovídá Antonín Košík otázkou na druhý z problémů, který úřad penzionu vytkl.
A nedostatek jídla? „Všem bez rozdílu podáváme jídlo pětkrát denně,“ diví se majitel.

Jak Penzion Spokojené stáří funguje?
Představte si jeho budovu jako vesnici. Každý byt uvnitř je jedním z bytů ve fiktivní vesnici. Terénní služba tak v našem případě znamená každodenní návštěvy v těchto bytech. Naše služba je čtyřiadvacetihodinová, lidem jsme neustále po ruce. Klienti tak mají absolutní jistotu, že pokud se cokoliv přihodí, mají dovolání. Pětkrát denně dostávají vyváženou stravu. Nikdo nebyl a není omezován na svobodě. Lidem se pere, žehlí, dohlíží se na podávání léků. Naše terénní činnost neznamená například jedenkrát denně maximálně vyměnit plenu, což je obvykle práce sociálních služeb, které musí za svými klienty dojíždět. My máme všechno pod jednou střechou a pod kontrolou.  

Avšak Zlínský kraj vám vyměřil pokutu 200 tisíc. Proč?
Úřad se domnívá, a slovo „domnívá“ podtrhuji, že naše zařízení je pobytové… My ale žádné ubytovací zařízení nejsme. Vlastníme registraci (identifikátor č. 7849904, pozn. autora) na terénní sociální službu osobní asistence a tuto důsledně provádíme. Luhačovická o. p. s ani nemůže být ubytovacím zařízením. Vždyť v penzionu nevlastní ani metr čtvereční!

Jak si vysvětlujete, že jste „zařazeni“ mezi ubytovací zařízení?
Nechápu to. Obecně prospěšná společnost Luhačovická je v bývalém hotelovém komplexu Niva, kde penzion sídlí, jen v nájmu a provádí tady terénní asistenční službu. Majitelem budovy je akciová společnost VIVIT. A klienti, kterými jsou osoby s tělesným nebo zdravotním postižením a také zdraví senioři, uzavírají tři smlouvy. První je o podnájmu se společností VIVIT, druhá o poskytnutí osobních služeb a třetí na poskytnutí sociálních služby osobní asistence podle zákona 108/2006 Sbírky. Tyto smlouvy se uzavírají s Luhačovickou o. p. s.

Kvůli trestu, který považujete za neoprávněný, jste podali odvolání. Už znáte výsledek?
Zamítnuto. Předpokládáme, že předáme celou záležitost soudu.

Z jakého důvodu?
Víte, dostali jsme se do situace, kdy je velmi poškozeno naše dobré jméno a poctivá práce našich zaměstnanců. Ombudsmanka v našem zařízení nebyla a její zpráva, která byla navíc označena jako „Důvěrná“, koluje mezi novináři a na veřejnosti. Důsledky zveřejnění mají také ekonomické dopady. Odhaduji, že škoda už může dosáhnout milion korun. Anna Šabatová není mojí ombudsmankou.

Anna Šabatová navštíví ve středu 1. dubna Zlín. Plánujete setkání?
Vážně o tom uvažuji. Měla by se přijet podívat, jak penzion ve skutečnosti funguje. My nejsme žádné státní zařízení, kterému stačí natáhnout ruku a na podobné služby získá peníze. My žijeme bez dotací. Nakupujeme kvalitně, ale co možná nejlevněji, a pokud se něco pokazí, opravy si většinou zajišťujeme ve vlastní režii. Přesto u nikoho nemáme zastání. A u místních politických představitelů mimo představitelů městyse Pozlovice už vůbec ne. Cítíme absolutní aroganci moci.

Jak byste si představoval nápravu vzniklé situace?
Bylo by dobré, aby příslušné orgány pochopily správně znění zákona o sociálních službách a dokázaly rozlišit, co je poskytování terénní sociální služby. Nechci, aby se nám neustále podsouvalo, že jsme pobytové zařízení, neboť jsme pouhý poskytovatel terénní sociální služby osobní asistence, který chce pomáhat potřebným lidem a zajistit jim důstojný život.