Návrat jara může zhoršit deprese

Je to paradox. Prosluněné dny nemusí znamenat jen euforii z rychlého začátku jara. Uplynulé týdny znovu potvrdily smutnou statistiku z minulých let. Březen patří k měsícům, kdy lidé řeší častěji než jindy své problémy sebevraždou.
Policie šetřila od začátku roku ve Zlínském kraji už 29 sebevražd, dalších pět lidí se o ni pokusilo. V porovnání s loňskem je to o deset případů více. Pokud jde o Slovácko, jen v závěru března si tady sáhlo na život pět lidí v rozmezí pěti dnů, dvěma pokusům policie stačila zabránit. Krajské ředitelství policie ve Zlíně se také proto rozhodlo rozšířit tým vyjednavačů, v akci jsou už tři specialisté.
V polovině března se v Nivnici oběsil mladík, který měsíc předtím přepadl poblíž Uherského Brodu benzinku. Další dvě tragédie se odehrály v Hradčovicích a Polešovicích v noci na úterý 23. března. Muž z Hradčovic proti sobě obrátil jateční pistoli. Sebevrah z Polešovic provedl svůj čin ještě důkladněji. Předtím, než na sebe vystřelil pistolí, tak si dal na krk oprátku. V obou případech šlo o muže staršího věku, řekl novinářům Aleš Mergental, mluvčí uherskohradišťské policie.
Ve stejný den policie řešila ještě dva sebevražedné pokusy. Mladý muž z Hluku vylezl v Uherském Hradišti na železniční most a hrozil skokem pod vlak. Tento případ nakonec smrtí neskončil. Policisté mu skok rozmluvili.
Ve stejný den byli zlínští vyjednavači v akci na jiném místě v Uherském Hradišti. Šestatřicetiletý muž tam napsal bývalé partnerce SMS zprávu. Vyhrožoval v ní sebevraždou. Žena požádala o pomoc policii. Jeden z vyjednavačů nejdříve zkusil muže zkontaktovat telefonem. Sebevrah ho ale odbyl a mobil už dál nezvedal, řekla k případu Jana Bartíková, mluvčí krajské policie. Muž se chtěl setkat se svou bývalou partnerkou a dětmi. Tuto žádost ale policie nemohla z obavy o osud ženy a malých dětí přijmout. Měli jsme podezření, že by se je mohl pokusit vzít s sebou.
Vyjednavačům se nakonec ve spolupráci s operačním střediskem a partnerkou podařilo muže najít. Seděl u břehu Moravy. Svůj čin komentoval tím, že ho k pokusu o sebevraždu přiměly dluhy a osobní problémy.
Proč právě konec zimy a nástup jara dokáže v lidech vzbudit negativní emoce?
Depresivní poruchy mají často sezonní výskyt a na přelomech ročních období vedou ke zhoršení stavů, vysvětluje psychiatrička Vlasta Hošková z Uherského Hradiště. „Jde o medicínský fakt. Přechod z podzimu na zimu a ze zimy na jaro může zhoršovat depresivní stavy u lidí, kteří jimi trpí. Jde tedy o sezonní vlivy na průběh onemocnění.“
Do psychiky řady lidí přitom dokáže významně zasáhnout také změna zimního času. „S narušením biorytmů se potýkám od malička. Ta hodina, o kterou mi letní čas ubírá spánku, ta mně chybí spoustu týdnů. Na změnu si obvykle zvyknu až v létě. A to je pozdě, stěžuje si Radek Horák, student z Veselí nad Moravou. A spousta dalších mu dává za pravdu.
Přechod na nový denní „rytmus ale nemusí být nijak drastický. Alespoň podle Zdeňka Novotného z Kunovic. Ten oponuje: „Lidé, kteří přes týden vstávají například v půl sedmé, si přece o víkendu bez problému přispí třeba do devíti.
Také Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd tvrdí, že většina lidí zvládne hodinový posun bez potíží. „Problém vidím spíše v tom, že změna času začíná už v březnu. O měsíc později by to bylo výhodnější. Člověk má vrozené biologické hodiny. Jejich periodicita není přesně 24 hodin, ale je zpravidla o něco kratší. Lidé proto potřebují ranní světlo k tomu, aby se jejich vnitřní hodiny srovnaly s vnější realitou, řekla už dříve.
Na každý pád seriozní výzkumy v zahraničí potvrzují, že riziko sebevražd má svůj sezonní vrchol na jaře. A to bez ohledu na to, jestli se jedná o muže či ženy.