Pět metrů navíc. Sruby v Radějově narazily na ochránce přírody

Foto: Aleš Mazúrek  /  Bývalý majitel Hamé Leoš Novotný vybudoval ve své oboře na Radějově pozorovatelnu zvěře. Úřady mu jeho záměr zatrhly

Chtěl udělat něco smysluplného, co přiblíží přírodu lidem. Místo toho narazil na zákony, úřední nesouhlas a zamítavé razítko.

Bývalý majitel potravinářského gigantu Hamé a dnes majitel Loveckého resortu Radějov Leoš Novotný postavil v oboře malé myslivecké sruby, odkud by bylo možné v klidu pozorovat zvěř a krajinu. Jenže právě tyto dřevěné přístřešky se staly předmětem sporu s ochránci přírody. Kvůli pěti metrům vyhlídkové terasy a zmínce na webových stránkách nakonec narazil na zamítavé rozhodnutí.

V oboře Radějov, jen pár kilometrů od hranice se Slovenskem, vyrostlo několik jednoduchých, pozorovatelen. Nejsou větší než 30 m², postavené bez základů, z přírodních materiálů. Jejich účel? Umožnit rodinám s dětmi, studentům, vědcům, ale i běžným návštěvníkům pozorovat přírodu nerušeně, ideálně i přes noc.

„Dnešní myslivci stárnou a roste skupina lidí, která se zajímá o přírodu beze zbraně. Chtěl jsem jim vytvořit prostor, kde mohou zažít přírodu zblízka, nerušeně, bez komfortu hotelu, ale pod střechou,“ vysvětluje Leoš Novotný, který v minulosti vedl potravinářský gigant Hamé. Novotného nápad se zalíbil i Boleslavu Polívkovi, který jako Pytlák ve srubu namluvil vtipnou pozvánku. „Už jsem tam byl… enem s mojú, bez děcek. Je to tam krásné a už kvůli tomu jsem to mosel mojému královskému lovčímu povolit,“ vzkázal všem Valašský král Boleslav Polívka.

A protože stavby do 30 m² nevyžadují stavební povolení, požádal alespoň o dodatečné schválení jako zařízení pro lesní a myslivecké hospodaření. Věci zprvu nevypadaly komplikovaně. Jenže pak přišlo zásadní stanovisko.

Správa Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty s povolením nesouhlasila. Sruby se totiž nachází ve druhé a třetí zóně CHKO, kde je možné stavět jen za velmi přísných podmínek. „V těchto zónách musí být stavby v souladu s územně plánovací dokumentací a se zákonem na ochranu přírody a krajiny. To se v tomto případě nestalo. Navíc šlo o ubytovací zařízení, která tam přípustná nejsou,“ uvedla Karolína Šůlová, mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny.

A proč byly považovány za ubytování? Kvůli pěti čtverečním metrům vyhlídkové plošiny, kterou Novotný ke svým pozorovatelnám přidal, aby „lidé nemuseli lézt dovnitř jak do kurníku“. A také kvůli tomu, že sruby byly prezentovány na webu Loveckého resortu Radějov, což podle úřadů připomínalo nabídku komerčního ubytování. „Je to ale rezervační systém. Nejde o komerci. Přístřešek musíme pro zájemce nachystat,“ oponuje Novotný

Na nesouhlas AOPK navázal i Jihomoravský krajský úřad, který žádost definitivně zamítl. „Stavbu lze dodatečně povolit pouze v případě, že není v rozporu s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem. A právě to sruby porušují,“ uvedla mluvčí úřadu Martina Žídková.

Pro Novotného je výsledek zklamáním. „Osobně nerozumím pojmu veřejný zájem. Pozorování zvěře rodinami, vytváření pozitivního vztahu k přírodě není veřejným zájmem? V Rakousku nebo na Šumavě to funguje. Ale tady je to problém. Přitom nejde o hotel ani penzion. Je to místo, kde si člověk může sednout, mlčet a pozorovat daňky, jeleny a další zvěř.“

Co bude s pozorovatelnami dál, není zatím jasné. V současné chvíli nemají oficiální povolení a jejich budoucnost závisí na dalších rozhodnutích. A celý příběh znovu otevírá debatu o tom, kde končí ochrana přírody a začíná zdravý rozum.