Velitele veselských profesionálních hasičů ocenil ministr vnitra medailí za věrnost I. stupně

Již šestatřicet let je v neustálé pohotovosti kdykoliv pomoci každému, kdo to bude právě potřebovat. Je přitom jedno, zda se bude jednat o zásah při požáru, či u dopravní nehody. Ví totiž moc dobře, že v kritických situacích bývá často čas nepřítelem číslo jedna a rychlý zásah pomůže předejít mnoha dalším škodám. Řeč je o Martinu Petruchovi, veliteli profesionálních hasičů ve Veselí nad Moravou, který obdržel ve čtvrtek, při příležitosti 90. výročí vzniku republiky, zlatou medaili za věrnost.
Vzpomenete si ještě na to, kdy jste u hasičů začínal?
Pamatuji si na to stále velmi dobře, i když je to již šestatřicet let. Začínal jsem jako každý jiný, tedy od hasiče přes strojníka a pak postupně až na velitele veselské stanice.

Určitě si tedy vybavíte i tehdejší a současnou techniku, v čem se změnila?
Pokročila obrovským krokem kupředu. Tehdejší oděvy hasičů, ale i technika se s tou dnešní nedají vůbec srovnávat.

Můžete to upřesnit?
Tak třeba oděvy. Dříve jsme měli jen montérky, přilby a boty. Dnes se dělá vše pro ochranu jednotlivce. Máme proto moderní ochranné obleky, a to jak k požárům, tak i pro případ chemických zásahů. Samozřejmostí jsou dýchací přístroje a také dnešní boty se s těmi dřívějšími nedají vůbec srovnat.

Láká povolání profesionálního hasiče i přesto, že je tak náročné, mladé lidi?
S obsazením míst nemáme žádné problémy. Zájemců se našlo vždy dostatek a i teď máme plný stav. Ve Veselí je tak teď patnáct hasičů a velitel. Pro vstup ke sboru jsou přitom nezbytné tři zásadní podmínky. Každý musí mít minimálně maturitu, musí splňovat normu dobrého zdravotního stavu a v neposlední řadě být v dobré fyzické kondici.

Jak často se kondice a zdravotní stav prověřují?
Každoročně! V naší profesi je to nezbytné. Absolvujeme proto pravidelné lékařské prohlídky a plníme fyzické testy. Vyhláškou jsou stanovené kliky, plavání, běh a sed-leh.

Kdybyste měl porovnat nasazení hasičů v minulosti a nyní, v čem vidíte hlavní rozdíl?
Hlavně v pestrosti úkolů. Dříve hasiči zasahovali většinou jen při požárech. Dnes požáry tvoří jen asi třetinu našich výjezdů. Vyjíždíme k zásahům na vodě, k dopravním nehodám a podobně. Ta škála je dnes opravdu velmi široká.

Je něco, co vám práci komplikuje?
Například nezodpovědní řidiči. Ti se často chovají bezohledně. Hlavně na sídlištích je to často velký problém. Lidé totiž zaparkují své auto tak, že pak nemůžeme projet a rozestavět techniku. Když se pak něco stane, ztrácíme tím drahocenný čas.

Vraťme se ještě k ocenění. Kam byste jej osobně zařadil?
Ocenění je určitým projevem uznání za odevzdanou práci. Důležitější ovšem pro mne je to, jestli stejný pocit mají i ti, kterým jsme pomáhali. Navíc si musíme uvědomit, že práce hasiče je týmová práce, nikoliv jednotlivce. Kdybych neměl kolem sebe tým schopných lidí, sám bych nic nedokázal.