Praskající zdi a vstup na vlastní nebezpečí, židovskou obřadní síň čeká oprava

Foto: archiv  /  Obřadní síň je majetkem Federace židovských obcí, už dlouhé měsíce je ale nepřístupná veřejnosti, protože je v havarijním stavu.

Obřadní síň židovského hřbitova v Uherském Brodě si vezmou do parády dělníci, budova z roku 1906 je v havarijním stavu. Vzlínající vlhkost výrazně narušila statiku. Její záchranu po Zlínském kraji finančně podpořili i zastupitelé, kteří z rozpočtu uvolní jeden milion.

„Vyhověli jsme žádosti o individuální dotaci na záchranu významné starobylé budovy, která je opravdu v žalostném stavu. Popraskané zdi a padající omítka nevěstí nic dobrého, rekonstrukce přichází za minutu dvanáct. Její stabilizaci zajistí sanační práce a statické zajištění,“ prohlásil Ferdinand Kubáník, starosta Uherského Brodu.

Obřadní síň je majetkem Federace židovských obcí, už dlouhé měsíce je ale nepřístupná veřejnosti, protože je v havarijním stavu. „Návštěvníci a turisté ji přesto mohou navštívit, když si zapůjčí klíče v informačním centru. Vstup je však na vlastní nebezpečí,“ podotkl Kubáník.

Obřadní síň je součástí rozsáhlého nového židovského hřbitova, který se rozkládá východně od historického centra města. Jde o samostatně stojící přízemní budovu, v níž se nachází bývalá modlitebna a byt správce. Její interiér pokrývají desky se jmény obětí holokaustu odhalené v roce 1948. „Hřbitov byl založen v roce 1870, je kulturní památkou. Po druhé světové válce se do něj přemístilo přibližně 80 náhrobků ze zničeného starého hřbitova,“ připomněl starosta.

Zlínský kraj na rekonstrukci obřadní síně uvolnil 1,4 milionu korun, radnice přihodí další milion, částkou 111 tisíc korun se navíc podílela i na projektové dokumentaci. Po rekonstrukci se obřadní síň opět otevře veřejnosti, počítá se i se vznikem expozice s židovskou tematikou. Stavební práce se rozjedou ještě na podzim, potrvají do léta 2026.

Židovský hřbitov ukrývá 1 085 náhrobků ze žuly, mramoru a pískovce, často s cennou výzdobou a hebrejskými, německými a českými nápisy. Je mezi nimi také pomník učeného rabína Natana Naty, zavražděného při ničivém nájezdu Kuruců v roce 1683. „I když hřbitov není majetkem města, staráme se o přístupové cesty a zajišťujeme kosení trávy v jeho okolí. Zájemci tak mají možnost se podívat dovnitř, vstup je však na vlastní nebezpečí, náhrobky už jsou totiž ve špatném stavu,“ doplnil Kubáník.