Pravěcí skrčenci se „probouzejí“, mají u sebe keramiku a šperky

Foto: archiv DDK  /  Kosterní pozůstatky většinou zničí čas a uložení v pískovcovém podloží, nezřídka zůstanou jen zuby...

Archeologové zažívají žně, jedno z největších pravěkých pohřebišť na jižní Moravě vydává další poklady. Unikátním objevem jsou tři hroby z eneolitu, nejstarší fáze doby kamenné, tedy více než 2 tisíce let před naším letopočtem! Většina doposud odkrytých hrobů v Polešovicích je totiž až z počátku doby bronzové.

„Už máme na prozkoumávané ploše zaznačených skoro dvacet hrobů, zatím jsme však odkryli jen tři nejstarší z doby kamenné. Jde o tradiční „skrčence“, kteří u sebe měli celé keramické nádoby a šperky, u jednoho jsme našli náhrdelník z kostěných korálků. Pohřebiště odkrýváme už několik let,“ prozadil Marek Lečbych, vedoucí výzkumu, který od roku 1999 provádí pracovníci Ústavu archeologické památkové péče v Brně.

Hroby jsou orientované směr východ-západ, ženy leží hlavou k východu, muži k západu, přičemž obličeje zemřelých směřují k jihu. „Objevili jsme i dva dětské hroby, většina kosterních pozůstatků je však vzhledem ke stáří a uložení v pískovém podloží nedochovaných, někde jsou třeba jen zuby, jinde jen pár kostí. U žen nacházíme častěji měděné šperky. Stáří, příčinu smrti a možné nemoci určí až antropologický rozbor,“ poznamenal archeolog, který však očekává, že při odkrývání dalších hrobů narazí i na kompletní dochovanou kostru.

Archeologové letos v Polešovicích „rozbili stan“ v polovině března, mají za sebou první dva měsíce, nádobíčko si sbalí do začátku letních prázdnin. Jejich úkolem je prozkoumat zhruba třikrát větší plochu než obvykle, zatím narazili na více než 150 objektů. „Letošní rok je zvláštní, oproti zvyklostem nacházíme úplně nejstarší pozůstatky lidského osídlení, většina objektů totiž sahá do neolitické kultury s linerání keramikou, nazvané podle charakteristické výzdoby nádob rovnými nebo zavinutými čarami. Její počátky sahají téměř sedm a půl tisíce let do minulosti,“ zdůraznil Lečbych s tím, že mezi objevy je i laténská zahloubená chata z období Keltů. „Jde o obydlí prvního etnika na našem území, kterému můžeme dát jméno,“ připomněl archeolog.

Jeho tým z více než 150 zahloubených objektů získal spoustu zdobených keramických úlomků, ale rovněž i kamenných nástrojů pocházejících z mladší doby kamenné.

Polešovice jsou významnou moravskou lokalitou, kde se kromě početných pravěkých nálezů vyskytují také stopy po zaniklé středověké obci Záblacany.