Pravoslavným chybí na Slovácku kostel. Staví si ho svépomocí

Pravoslavným chybí na Slovácku kostel. Staví si ho svépomocí
Foto: ara  /  Yuriy Moysh s manželkou u vchodu do prvního pravoslavného kostela na Slovácku. Zasvěcen bude sv. Jiří, jehož ikona už na zdi visí.
Uherský Brod Zprávy 02 / 09 / 2015

Za rok touto dobou by měl být před otevřením první pravoslavný chrám na Slovácku. S podporou pravoslavných křesťanů vyrůstá na kopci nad Uherským Brodem. I když jde o typickou křížovou stavbu, místní si dlouho mysleli, že v Brodě přibude ke dvěma římskokatolickým kostelům, chrámu Československé církve husitské a modlitebně Adventistů sedmého dne, muslimská mešita. Šest roků starý projekt ožil letos v březnu, kdy ho rozjela skupina věřících vedená ukrajinským podnikatelem Yuriyem Moyshem. Pokud půjde všechno podle plánů, hotovo bude k poslednímu říjnu 2016. Chrám je však pouze prvním dílem z velkolepých plánů. Ale popořádku.
Setkání s mužem, který se sám nazývá „motorem projektu“, se nemohlo uskutečnit jinde než v rozestavěném kostele.
Než vstoupíme dovnitř, můj průvodce rychle políbí vedle vchodu visící ikonu svatého Jiří, jemuž bude nový chrám zasvěcen. Vzápětí se pokřižuje. Vysvětlení je prosté. I když stavba má ještě daleko do konečné podoby, věřící se v ní už dnes chovají podle obvyklých pravidel své víry. „Nyní stojíme v předsíni chrámu, která bude oddělená od hlavní části. Tato část je určena pro matky s dětmi,“ vypráví Yuriy Moysh. A ukazuje dál do prostoru, který je zatím jen plný pilířů. „Z prostoru pro matky, který bude oddělen, se dostáváme do míst vyhrazených pro věřící, kteří v pravoslavném chrámu stojí. Proč? Když za vámi někdo přijde do kanceláře, také se s úctou k člověku postavíte. Tady stojíte před oltářem a ukřižovaným Kristem. Stojíte před Pánem.“

Bude se brodský chrám v něčem lišit od ostatních?
Nemůže. Vše je podle pravidel, která se nemění. Oltář musí být vždy situován na východ, odkud vychází slunce. Obrazně nám říká, že jde o Krista, světlo světel. Vchod je naopak za západní strany. Takže když vcházíte, jdete proti Bohu. Víte, člověk musí udělat sám první, vstřícný krok. Pak mu Bůh pomůže. Oltář bude oddělen od hlavní lodi ikonostářem s hlavními ikonami. Těmi budou Gorazd II., věrozvěstové Cyril a Metoděj a svatý Jiří, patron chrámu. Po stěnách rozmístíme fresky.

Ty mají pro vaši církev zvláštní význam. Odkud budou?
To ještě nevíme. Fresku nemůže vyrobit každý. Není to jednoduché. Tak jako nemůže každý dělat kněze nebo kaplana, nemůže vyrábět fresky. O fresce se říká, že to je vyjádření vnitřního stavu v barvách na dřevě, textilu, kameni a podobně. Kdo nežije v souladu s Božím zákonem, má duši nečistou a nepokornou.

Nabízí se nějaké řešení?
Práci, kterou potřebujeme, umí řádové sestry. S některými se znám z časů, kdy jsem studoval teologickou fakultu v Prešově. Zatím je předběžně domluvené, že nám pomohou a zdarma.

Výroba fresek je poměrně drahou záležitostí.
To je pravda. Naše společenství nakoupí materiál a fresky pak mohou být zadarmo.

Říkáte „naše společenství“. Kdo to je?
Pravoslavní, kteří podporují náš projekt. Chrám vzniká svépomocí. Žádnou stavební firmu jsme si nenajali. Třeba materiál jsem nakupoval loni v zimě, kdy platí jiné ceny než ve stavební sezoně.

Na kolik stavba přijde?
To se nedá říct právě kvůli tomu, že pracujeme svépomocí. Nerozhodli jsme se k tomu ale ze dne na den. Já jsem motor, organizátor, který na sebe vzal zodpovědnost za vyřizování všech povolení. Na mě jsou napsány všechny dokumenty. Přispívá a pomáhá, kdo může. Nemáme investora ani donátora. Na chrámu pracují pravidelně tři čtyři lidé, někdy jen jeden. Záleží, kolik kdo má času a možností. Nenajali jsme žádnou stavební firmu, která by si vedla přesný stavební deník a vyinkasovala si třeba 500 korun za hodinu práce. Chrám vzniká svépomocí. Je to náš Boží dům.

Neřeknete ani odhad nákladů?
Peníze do projektu zatahovat nebudeme. Pokud jde o odhad, chrám vyjde levněji než stavba prováděná firmou. Vezměte si jen náklady na samotné ikony. Zatímco sestry nabídly práci zadarmo, obvykle se platí třeba 30 tisíc korun za jednu. Navíc přírodní materiály se musí dovážet. Třeba křídy, přírodní pigmenty, ty musí být tradiční. Suroviny se dováží z Řecka, Ruska, Rumunska. I tady platí přirovnání, že si můžete koupit auto ve standardní výbavě, nebo nejluxusnější kupé. Totéž se dá říct také o chrámu. Ten náš bude skromný a neokázalý. Mimochodem, projekt vznikal šest let a bude pokračovat také po dokončení chrámu.

Co plánujete?
Chceme si vybudovat i blízké zázemí. Proto už chystáme rozšíření stavby, pokračovat chceme za chrámem postavením baptisteria. Tady se budou, znovu podle tradice, křtít dospělí. Následovat by měla také výstavba zvonice a společenská místnost pro scházení. A také místo, kde by mohli poutníci přespat. V plánu jsou i dětské letní tábory. Jde nám o vybudování bezbariérového, charitativně-duchovního centra s rozšířením cyrilometodějské tradice.

Stavba je otevřená, plná materiálu. Stavební buňka opodál je zabezpečena visacím zámkem, který překoná každý, kdo nechce nechat místo na pokoji. Nemáte obavu ze zlodějů?
Řeknu to takto. Práce začala v polovině března a za celou tu dobu jsme přišli jen na krádež jediné armatury. To bylo ještě v době, kdy tady buňka nestála. Sedl jsem tehdy do auta a namířil si to do nejbližšího sběrného dvora. Tam jsem zmizelou armaturu našel. Někdo ji tam prodal za 380 korun, přitom hodnota byla asi pět tisíc korun.

Bez ochrany si ale dlouho nevystačíte. Policie často informuje o zlodějnách na staveništích.
Spoléhám na to, že je zde Boží dům a Bůh si to pohlídá. Samozřejmě, že jakmile se rozšíříme, vše bude řešit správce a nejspíš i oplocení. Nyní musíme dělat vše postupně. Lidé se mě ptají, jestli nemám strach, že někdo ukradne ikonu svatého Jiří, která visí na chrámové zdi. Já na to říkám, že doufám, že lidé chápou, že si nemohou z chrámu něco přivlastnit. Lidé v Brodě jsou zbožní, strach nemám a hlídače najímat nechci. Tady musím připomenout, že podporu máme také od starosty města Patrika Kunčara a městské policie, která na objekt dohlédne v rámci své objížďky okolí. Hned naproti chrámu stojí hřbitov, který je často pod dohledem strážníků.

Upřímně. Našinec má o podnikatelích z Ukrajiny pokřivenou představu. Pokud ho rovnou nezařadí mezi podezřelé boháče, tak si představí marnotratného člověka, který staví okázalá obydlí s bazény. Vy jste se tady rozhodl postavit kostel. Proč vlastně?
Myslím, že každý se jednou v životě dostane do fáze, kdy začne přemýšlet, co je pro něj prioritou. Já jdu cestou slávy Boží.

Ve Zlínském kraji se pravoslavní schází jen ve Zlíně, Střílkách a Kroměříži. Myslíte, že budou dojíždět k bohoslužbám do Uherského Brodu?
Návštěvnost bude, o to obavu nemám. Jen v Uherském Brodě je několik desítek vícečlenných rodin, které se hlásí k ortodoxnímu křesťanství. Další pochází z Nivnice, Bystřice pod Lopeníkem, Těšova, Luhačovic. V regionu žije také spousta Moldavců, Ukrajinců a Rumunů, a to jsou všechno pravoslavní křesťané. A nesmíte zapomínat na blízké Slovensko. Chceme mít jednu bohoslužbu týdně a na ni mohou přijet lidé i z větší dálky.

Bude v chrámu platit nějaký zvláštní režim?
Ne. Přístupný bude komukoliv. Kristus nerozhoduje, jestli jste bílý, černý, Čech, nebo Němec. Všichni mají právo poznat Krista a Boha a v tom získávat spásu. Mimochodem - kdo chodí do chrámu? Člověk, který hledá Boha i proto, že může být tělesně nebo duševně nemocný. Říká se, že Boží chrám a církev jsou nemocnicemi. Všichni jsme hříšní. Máme dědičný hřích od Adama a Evy a možností pro nás je spasit se.

Kdo se stane duchovním správcem?
Jméno samozřejmě ještě nevím, ale předpokládáme pravidelné bohoslužby. Jedenkrát týdně.

Co plánujete na den „D“? Tedy na den, kdy se uskuteční první mše?
Na místě bude arcibiskup, kněží z Kroměříže, Zlína a pozvaní představitelé Uherského Brodu. Podle projektanta bude místo plus minus pro padesát lidí. Není to mnoho, ale nevadí. Jak se říká, dobrých lidí se vejde vždy dost. (úsměv) Předpokládá se, že pod okny postavíme lavice pro starší.

Kdo bude vlastníkem a správcem chrámu? Pravoslavná církev?
Jakmile chrám postavíme, církev ho získá darem. Tak jako vždy předtím. Jakmile se v minulosti někdo rozhodl a nechal postavit chrám, vždy ho později předal církvi. Něco podobného se dnes děje v Brodě.  


----------------
Yuriy Moysh
- 49 let, narodil se v Rumunsku, státní příslušnost Ukrajina
- Ženatý, otec dcer Anny a Elvíry
- Původní profesí voják, sloužil u vojenského námořnictva
- Vystudoval pedagogiku a společenské vědy, později pak teologii na Prešovské univerzitě
- Od roku 1998 žije v Uherském Brodě, kde podniká

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace