Přeju si, aby letošní advent posílil u lidí víru v Boha

Přeju si, aby letošní advent posílil u lidí víru v Boha
Foto: ara  /  Pavel Vágner, nový duchovní správce farnosti v Březové
Březová Zprávy 28 / 11 / 2016

I když to při pohledu z okna vypadá stále spíš na začátek jara než zimy, advent je tady. Včera se na začátek liturgického roku zapalovala první svíce na adventním věnci. Nadcházejících sedmadvacet dnů, které ode dneška zbývají do Štědrého dne, by mělo patřit k těm nejklidnějším. Skutečně? Vždyť i kněží nemají v těchto dnech času nazbyt. „Nezastírám, práce je víc. Především zpovědí je před Vánocemi velmi mnoho. Osobně se ale snažím prožít advent, který mám velmi rád, duchovně,“ říká Pavel Vágner, nový duchovní správce farnosti v Březové. Tedy obce „na konci světa“, kde není těžké představit si krásné Vánoce i bez sněhu. „Je tady klid a krásně,“ potvrzuje pater.

Jak se dá advent prožít v uspěchané době duchovně?
Je třeba se vnitřně připravit na vánoční svátky. Na svátek narození Ježíše Krista. Nenechat se ovlivnit předvánočním shonem. Co se nepřipraví, to většinou nestojí za nic. A to platí také pro duchovní oblast.

Co je v těchto dnech váš nejsilnější prožitek?
Advent má v sobě kouzlo očekávání. Osobně velmi rád prožívám roráty. Tedy ranní mše s dětmi, které provází i světelné efekty. Scházíme se velmi brzy ráno v kostele a rozdělujeme si úkoly. Někdo nese prskavky, jiný svíčky, další obraz. A zpíváme roráty, tedy text, který se z latiny volně překládá jako „Ejhle, Hospodin přijde“. Výjimečnou atmosféru dokresluje i prostředí, celá bohoslužba slova se totiž koná ve tmě. Člověk je za tmy vnímavější ke všemu kolem, tedy i k adventním příběhům, které se čtou na pokračování. Zveme děti i na snídani, což je pro ně další zážitek. Rohlík chutná jinak na faře než doma. (úsměv) Z toho má člověk i Bůh radost. To mám rád, to mě naplňuje radostí. A nesmím zapomenout ani na fakt, že v čase Vánoc bývají bohoslužby slavnostnější a krásnější, i když delší.

Čím více se blíží Štědrý den, tím více přibývá zpovědí. Někdy prý trvají i několik hodin. To musí být vysilující.
Je pravda, že před Vánocemi je o možnost vyzpovídat se velký zájem. Především tady, na Slovácku. Vůbec nejnáročnější bývá z tohoto pohledu třetí a čtvrtá adventní neděle. Ve zpovědnici na vás čeká často v některých živých farnostech i čtyřhodinová služba. Dokonce jsem na Valašsku zažil i jednu osmihodinovou, jen s rychlou přestávkou na oběd. Musím přiznat, že to už bylo velmi náročné také na psychiku, člověk se už pak nesoustředí. Byla to vlastně služba dlouhá jako šichta v továrně. (úsměv) Možná to někomu jako práce nepřijde, ale i naslouchání a snaha nějak poradit mohou být náročné.

Jak se vyrovnáváte s příběhy, které ve zpovědnici slýcháte? Zbavujete se negativní energie meditací? Nebo modlitbou?
Víte, my kněží se nesmíme příběhy, se kterými k nám lidé přichází, vnitřně trápit. Všichni jsme na stejné lodi, je to podobné. Mimochodem, také proto je naše poslání určeno mužům. Pokud by se na našem místě ocitla žena, snášela by díky své přirozenosti situaci hůř. Musíte hříchy a negativní myšlenky dokázat přijmout a zase vypustit.

Nežiju na Slovácku, ale dojíždím sem za prací. Vy jste na tom podobně. Pocházíte z Vyškova a před červencovým nástupem do Březové jste sloužil v Brodku u Prostějova. Také jste si u místních všiml jiné mentality? Lidé se zdají být otevřenější, přátelští.
I za poměrně krátkou dobu ten rozdíl citelně vnímám. Lidé ze Slovácka jsou skutečně komunikativnější a přátelští. Zastaví se třeba s vámi na kus řeči jen tak, přímo na ulici, a to je velmi milé. Jinde jsem navíc nezažil, aby vás oslovily i děti. Několikrát mě třeba přišly navštívit na faru. Neměly přitom na srdci žádnou prosbu o vyřešení nějakého problému. Chtěly si jen povídat. Zkrátka, líbí se mi tady.

Pokud jde o nastupující generaci, až dvacet procent mladých do osmnácti let církvi nevěří.
Tato zpráva je k velkému zamyšlení. Věřících v kostelech je méně, ani Slovácko není výjimkou. Křesťanů ale neubývá jen v naší zemi, je to trend v celé Evropě. Pokud jde o víru, právě Evropa je v současnosti v největší krizi. A přitom se máme nejlépe v historii.

Jak to myslíte?
I když lidé na svět kolem nadávají, mají se dobře. Žijeme si na úrovni. Naše země je podle jednoho ze žebříčků, který celosvětově srovnává životní úroveň v jednotlivých státech, na osmnáctém místě. Avšak majetek a bohatství lidi odcizuje. U ztráty víry hraje nepochybně roli i tlak moderní doby a celková situace ve světě. Lidé jsou navíc unavení a přetíženi v zaměstnání. Pracují na směny, což narušuje chod rodin. Manželé se kvůli pracovnímu vytížení vídají jen málo, jejich děti vyrůstají na ulici. Chybí smysl pro oběť. Advent, který právě začal, je pro všechny důvodem k zamyšlení nad vlastním životem, k zastavení se.

Jak a čím chce církev oslovit mládež?
Mladí jsou pod obrovským vlivem doby a techniky. Už nepotřebují být s kamarády, komunikují s nimi přes moderní technologie. Na ulici už dnes mládež neuvidíte, vysedává doma u televize a internetu. Na druhou stranu, i toto odcizení se dá využít pro dobrou věc. Dnes už se můžete modlit i za pomoci počítače.

V tomto směru pomohl papež František, příznivec Twitteru.
Zcela jistě. Sociální sítě jsou cestou, jak oslovit masy. Když pak vidíte každý týden desetitisíce věřících, kteří míří do Vatikánu a pak si své fotografie sdílejí... To je velké povzbuzení. Navíc patřím k účastníkům celosvětových setkání mládeže. Třeba letos, kdy jsem v Krakově viděl dva miliony mladých křesťanů z celého světa, tak si říkám, že to přece jen není tak špatné ani v naší zemi. Jistě, mladých ve farnostech ubývá, ale je třeba jim něco umět nabídnout, dobrých věcí se děje spousta, i když se o nich moc nemluví.

Vy sám jste aktivní na Facebooku, farnost využívá internetovou stránku. Co chystáte nového?
V plánu máme třeba Farní den nebo zapojení do projektu Noc kostelů, Lidové misie a další akce. Snažím se přispívat do obecního zpravodaje, rozhodně chci vylepšit webovou stránku farnosti a lépe oslovit její návštěvníky. Na každý pád, málokdo uvěří v Boha ze dne na den. Je to dlouhodobá cesta.

Na jednom z loňských jarmarků jsem vyslechl debatu dítěte s matkou, která nedokázala vysvětlit, proč jsou na adventním věnci čtyři svíčky a rozsvěcují se postupně. Dítě se dozvědělo, že svíčky „si tedy večer zapálíme všechny“. Jak byste nejen dítěti, ale i dospělým, kteří jsou na tom s neznalostí podobně, odpověděl?
Advent pochází z latinského slova adventus, což znamená příchod. V adventním čase se tedy připravujeme na příchod Ježíše Krista, na jeho narození o Vánocích. Na adventním věnci jsou čtyři svíce, které symbolizují počet týdnů do Kristova příchodu, a jejich světlo vyjadřuje, že právě Ježíš Kristus je naším světlem, naší nadějí. Čím více svící se pak zapaluje, tím více přibývá světla a my se přibližujeme k jeho narození. Zelená barva věnce symbolizuje život i naději a jeho kruhový tvar pak věčnost i rodinné společenství.

Jak by se lidé měli v adventu chovat?
Každý si může najít vlastní způsob. Například formou předsevzetí, které se týká střídmosti v pití alkoholu nebo snahy přestat kouřit, něco si odepřít. Třeba televizi nebo internet. Je také dobré vyčlenit si více času na nejbližší. Lidé by se měli v adventním čase více scházet a poznávat. A to nejen u jídla, ale také u modlitby. Mně třeba Pastorační rada navrhla, abych navštěvoval rodiny a modlil se s nimi.

Co nikdy nesmí chybět na vašem štědrovečerním stole?
Rybí polévka a samozřejmě kapr s brambory. Ze všeho nejraději mám pečenou rybu. Večeře ale musí začínat rybí polévkou. Jaký bude letošní program, to zatím nevím. Kněží nemají rodiny, na Štědrý den se proto schází ke společné večeři v některé farnosti. Takže tentokrát to bude pravděpodobně v Uherském Brodě. Určitě spolu prožijeme hezké chvíle předtím, než se rozjedeme do svých obcí na půlnoční mše.

Jaké nosné téma zvolíte pro tu letošní?
Obvykle se rozhoduji na poslední chvíli. Půlnoční mše má pokaždé zvláštní kouzlo, a mně osobně se líbí, že přitahuje i nevěřící. Mimochodem, na Hané o tuto mši přestal být zájem. To považuji za velmi překvapivé. Lidé sice do kostela na Štědrý den chtěli přijít, ale třeba už kolem jedenadvacáté hodiny.

Dodržujete na Štědrý den nějaký svůj osobní rituál?
To ne. Ale líbí se mi jich spousta. Třeba v Polsku mají zvyk lámat oplatky vyrobené právě pro tento výjimečný den. Každý, kdo sedí u štědrovečerního stolu, si ulomí kousek a řekne přitom prosbu za odpuštění členům rodiny. Lidé tak prožívají pocit usmíření a odpuštění společně.

Když se vrátíme k problému s nevěřící mládeží. Nepovažují právě odpuštění za prázdné slovo? Samozřejmě s přihlédnutím k tomu, že jak ve virtuálním, tak skutečném světě vidí dnes a denně korupci, násilí, brutalitu a nejrůznější zvrácenosti, které končívají prosbami viníků právě o odpuštění. Toho se jim dostane a život jde dál…
Mládeži jednoznačně chybí vzory. Když se podíváte třeba na politiky, ani oni jimi ve většině případů nejsou. Služba lidu se vytrácí. Domnívám se navíc, že lidé si dnes ani neumí odpouštět. Je mezi nimi hodně závisti. Řekl bych, že jde o celkovou chybu systému. Církev nabízí jiný pohled na svět a to je dobře. A jsme zpět u jednou vysloveného. Tedy - málokdo uvěří v Boha ze dne na den. Je to dlouhodobá cesta.

Farnost, kterou spravujete, se pyšní mimořádně velkým kostelem svatých Cyrila a Metoděje. Údajně se měl v letech 1865-1870, kdy vznikal, postavit mnohem menší. Administrativní chybou se tak kostel pro až pět set věřících nepostavil v Březové nad Svitavou, ale v Březové na Uherskobrodsku. Už se k vám tato historka donesla?
Ano, už jsem to také zaslechl. (úsměv) Ale jestli jde o pověst založenou na nějakém faktu, to jsem nezjišťoval, prý to nakonec není pravda. Faktem je, že tak velký kostel v malé obci je výjimečný. Určitě by postačil menší. Ale Březová a Lopeník, které patří do naší farnosti, jsou ještě celkem zbožné obce. Na bohoslužby se schází na dvě stě věřících, což je velmi dobré. Přeju si, aby letošní advent ještě více posílil víru v Boha.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace