Ani samé pětky na vysvědčení nejsou důvodem k propadnutí na základní škole!

Žijete v přesvědčení, že pokud žák na základní škole dostane na vysvědčení na konci roku pětky, tak že si třídu ještě jednou zopakuje? Omyl! Tedy za předpokladu, že dotyčný školák již jednou na stejném stupni školy propadl. Každý žák totiž může propadnout pouze dvakrát, jednou na prvním a podruhé na druhém stupni základní školy. Do speciální školy je přitom takové dítě jen velmi těžké poslat!
Co s nimi? Ve školách z celého Slovácka řeší ředitelé základních škol většinou jeden a ten samý problém. Jak přimět žáky, kteří se neučí a neplní si své úkoly, aby nenarušovali výuku a nebyli špatným příkladem pro své spolužáky.
„Máme v tomto směru poněkud svázané ruce. Jestliže žák propadne například již v první třídě a bude mít poté na vysvědčení několik ročníků za sebou třeba i samé pětky, nemůže propadnout dřív než v šesté třídě. Zároveň jej nemůžeme ani přeřadit do speciální či do základní školy s praktickou výukou (náhrada za dřívější zvláštní školy - pozn. red.) bez svolení jeho rodičů, musí prostě dokončit základní devítiletou docházku, byť by měl vyjít v sedmé třídě,“ vysvětlil ředitel základní školy v Uherském Ostrohu Petr Bělohrad.
Jeho slova potvrzuje i pracovnice Pedagogicko-psychologické poradny ve Veselí nad Moravou Regina Zábojová. „Důležitá je v tomto směru spolupráce s rodiči žáka. Podle principu by nás totiž měli sami kontaktovat s tím, abychom zjistili, zda není žák podprůměrný a zda by pro něj nebyl vhodný jiný typ školy. Spolupráce však mnohdy nefunguje a sami bez svolení rodičů nemůžeme žáka nikam přeřadit,“ vysvětlila Zábojová.
Žáci, kterých se to týká, jsou si tohoto faktu vědomi a ve škole se podle toho často chovají. Neučí se, nenosí si pomůcky, nepíší úlohy a často narušují kázeň ve třídě. To, že po ukončení základní školní docházky nebudou moci nikdy vykonávat žádnou odbornou práci, jim přitom nevadí, a co je daleko horší, nevadí to ani jejich rodičům, bojkotujícím navíc jakékoliv třídní schůzky.
Řešením může být podle psychologů mimořádně vstřícný postoj učitele k žákovi, který ovšem vyžaduje jeho osobní čas anebo angažování speciálního terénního pracovníka. A právě k této druhé možnosti směřuje nyní Uherský Ostroh.
„Včera jsme zde měli jednání s terénní pracovnicí, která by nám měla pomoci tento problém řešit. Jedná se o zkušenou paní, která je ochotna se věnovat problematickým žákům čtyři dny v týdnu. Jejím úkolem bude vysvětlit žákům, že školní výuka je pro ně důležitá, a probudit v nich snahu,“ vysvětlil starosta Uherského Ostrohu Vlastimil Vaněk.
Pokud by nepomohlo ani toto řešení, zůstane radnicím, jako zřizovatelům škol, stále ještě možnost donutit ke spolupráci rodiče zásahem do přidělování sociálních dávek. Problémy jsou totiž prakticky výhradně u dětí dlouhodobě nezaměstnaných lidí, kteří patří zejména mezi národnostní menšiny.