Proč musíme právě teď silně investovat? Abychom alespoň udrželi krok

Proč musíme právě teď silně investovat? Abychom alespoň udrželi krok
Petr Zahradník, člen Národní ekonomické rady vlády
Zlínský kraj Zprávy 25 / 06 / 2012

Jak vidí průmyslovou zónu v Holešově Petr Zahraník

Jako ekonom, zabývající se mimo jiné intenzivně a dlouhodobě rozvojovými strategiemi podnikatelských a regionálních projektů, mám možnost již více než osm let poměrně podrobně poznávat rozvojové příležitosti Zlínského kraje. A to zdaleka nejen optikou suchých statistických čísel, jež jsou však pro potřebnou kvantifikaci probíhajících ekonomických trendů nenahraditelná a tudíž zcela nezbytná, ale taktéž z pohledu strategických úvah nad koncepcemi regionální hospodářské politiky, včetně znalosti „měkkých“ faktorů, které tvorbu takovéto strategie doprovázejí.
Zlínský kraj patří kvůli podprůměrným mzdám k regionům s nízkou kupní silou, trápí ho nezaměstnanost, potýká se i s dalšími bariérami růstu. Je ale naprosto evidentní, že v průběhu uplynulé dekády učinila ekonomika Zlínského kraje poměrně výrazný pozitivní posun, měřený vývojem ukazatele HDP na obyvatele jako hlavního souhrnného indikátoru měřícího ekonomickou prosperitu. Ekonomika Zlínského kraje se tak poměrně významně posunula směrem k průměrné hodnotě EU (byť je od ní zatím stále velmi vzdálená). K tomu, aby tato cesta nebyla přerušena, potřebuje Zlínský kraj masově investovat. Musí se jednat o investice rozumné, dobře cílené, svázané s růstovými oblastmi. Takovými jsou investice do infrastruktury, které představují základní parametr, o nějž se rozvojové aktivity opírají a které využívají.
Patří k nim taktéž investice do smysluplných podnikatelských aktivit. Ty jsou – na rozdíl od předchozích infrastrukturních – ve své drtivé většině investicemi soukromými, u nichž si soukromý subjekt ohlídá a zajistí jejich návratnost. Nicméně jeho rozhodování je v mnohém závislé právě na tom, v jakém stavu a zda vůbec se v uvažované lokalitě nachází odpovídající podmínky, infrastruktura. Včetně té podnikatelské. Žijeme v době, kdy podmínky a kvalitativní parametry infrastruktury jsou podporovány z veřejných zdrojů. A to obvykle ex-ante, tedy dopředu. Je zainvestováno do objektu, pozemků, infrastruktury, budoucích pracovníků předpokládané průmyslové kapacity a právě tato vstupní investice je následně zhodnocena tím, že si příslušnou lokalitu investor vybere a svým působením ji zhodnotí.
Země, které ani v současném období nezapomínají na to, že investice jsou nutné pro to, aby byly ekonomicky úspěšné i za pět či deset let, tento scénář a postup realizují. A významně se nepodivují nad tím, že je nejprve nutné nezanedbatelné prostředky vynaložit k tomu, aby ve velmi zostřené mezinárodní konkurenci byla preferována právě dotyčná lokalita. Zostření trhu investic bylo zásadně způsobeno dopady krize. Objem investic za uplynulé krizové období poklesl jak v České republice, tak v EU v souhrnu o více než pětinu; mezinárodní investiční toky mířící do EU se oproti rekordním hodnotám z předkrizového období scvrkly dokonce na nějakých 15 % tehdejšího stavu. Za těchto podmínek je zcela jisté, že chceme-li opět nějaké investory na našem území přivítat, nelze čekat se založenýma rukama, až sami přijdou, ale je zapotřebí jim vyjít vstříc.
Koncept strategických průmyslových zón, mezi které patří i ta holešovská, je v tomto ohledu rozumným řešením; tyto zóny jsou rovnoměrně rozloženy po celém území České republiky a podpořené investované částky se koncentrují do početně omezených projektů přípravy území, v nichž může být dosaženo nejvyššího efektu, než aby se omezené veřejné prostředky „rozplizly“ do nekonečného počtu podpor, kde podpořený efekt je zcela marginální, pokud vůbec nějaký.
Navíc investovat s ohledem na dlouhodobý rozvojový horizont právě v období krize vykazuje další přínos; nejen, že je projevem dlouhodobé zodpovědnosti, slučitelný s konceptem vládní politiky v oblasti investic v konkrétních regionálních podmínkách, ale současně v období největšího krizového propadu přinesl i nezanedbatelný poptávkový stimul, jenž přispěl ke změkčení krutých projevů krize.
Ovšem koncept strategických zón má svá úskalí. Původně totiž byly zamýšleny jako záchytná místa pro obří investice. Jak ukazují současné zkušenosti, v několika následujících letech taková investice nebude příliš reálná v kontextu celé České republiky. Naopak výrazně stoupá poptávka po menších pozemcích do pěti hektarů. Na tomto místě stojí za zmínku, jak rychle Zlínský kraj na tuto proměnu poptávky zareagoval a změnil podmínky tak, aby to holešovské zóny mohli i menší investoři. Tento diverzifikovaný přístup k obsazování je jednoznačně správným trendem a tímto směrem se vydávají i další velké zóny v České republice.
Stát, region i jeho obyvatelé by v nastalé situaci měli spíše než se zaměřit na kritiku zřizování SPZ Holešov na to, aby se odstranily mnohdy zcela formální a nesmyslné překážky bránící v jejím plnohodnotném využití a eliminovaly naopak zcela cílené aktivity, které podvazují dlouhodobý ekonomický potenciál celého regionu Zlínského kraje. Vytváření SPZ Holešov je totiž možné považovat za projev zodpovědné regionální politiky, reagující na momentální i dlouhodobé rozvojové výzvy a při svém naplnění zásadně napomáhající nejenom procesu reálné ekonomické konvergence, ale taktéž kvalitě ekonomické struktury Zlínského kraje s možností řady synergií nejen mezi podnikatelskými subjekty, ale taktéž institucemi vzdělávacími, výzkumu a vývoje.


Petr Zahradník,
 ekonomický konzultant a analytik,
člen Národní ekonomické rady vlády

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace