Průplav Dunaj-Odra-Labe neohrozí Baťův kanál

Průplav Dunaj-Odra-Labe neohrozí Baťův kanál
Foto: ilustr. web  /  Loď spěchá průplavem Rýn - Mohan - Dunaj, který je vzorem pro zastánce kanálu Dunaj - Odra - Labe.
Slovácko Zprávy 13 / 04 / 2016

„Průplav Dunaj-Odra-Labe? To budou dřív Číňani hrát špičku ruské hokejové ligy.“ I takové posměšky provází stavbu vodní cesty, která má spojit Českou republiku se Severním, Baltickým a Černým mořem. Mimochodem, Číňané už o zařazení pekingského hokejového klubu Rudá hvězda Kunlun do Kontinentální hokejové ligy jednají a po návštěvě jejich prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze je debata o vzniku kanálu znovu aktuální. V rámci čínské návštěvy padla důležitá dohoda mezi společností Sino Hydro a společností DOE Europe o výstavbě kanálu. Pokud půjde všechno podle plánu, tak za 23 let bude průplav D-O-L hotov. A kdoví, možná bude mít čínský hokej v té době za sebou první mezinárodní úspěchy.
Stavba vodní cesty, která by měla stát astronomických 200-250 miliard korun, má svůj začátek v analytické části smlouvy Sino Hydro - DOE Europe. Prvním viditelným krokem pak bude výstavba velkého říčního překladiště v Hodoníně. „Vznik překladiště je základ, na který už bude navazovat realizace vlastního kanálu,“ přibližuje Ivan Adámek, asistent koordinátora stavby kanálu D-O-L za Zlínský kraj, kterým je senátor a krajský radní František Čuba.
Pokud jde o slováckou větev kanálu, ta je součástí prodloužení koridoru z Hodonína do Přerova. Kudy přesně mají lodě plout, na to zatím jednoznačná odpověď neexistuje.
„Z dosud dostupných informací vyplývá, že kanál povede hlavně současným korytem řeky Moravy, které se však bude muset upravit. V některých částech půjde například o větší napřímení, někde o prohrábky dna kvůli ponoru, přibýt budou muset nové jezy, mosty čeká zvednutí,“ vysvětluje Vojtěch Bártek, ředitel Baťova kanálu. „Od Hodonína nahoru má koridor vést korytem Moravy. U Rohatce by se pak kanál od řeky oddělil a vedl mimo chráněné krajinné území. Ve Vnorovech by se napojil na odlehčovací kanál a nad Uherským Ostrohem by opět vedl tokem Moravy až nad Kojetín.“
Z těchto informací je zřejmé, že Baťova kanálu se projekt nedotkne. „Obavy jsou liché. Naopak, obě trasy se mohou vhodně doplňovat. Turisté navíc dostanou možnost připojení na velký kanál. Pokud jde o spojení se třemi moři, jde o naprosto přirozené propojení,“ doplňuje Lukáš Antoš, správce přístaviště a majitel výletních lodí ve Strážnici.
Zde je dobré připomenout, že povědomí o důležitosti kanálu se táhne už od dob Karla IV. a že první úřední zmínka o průplavu pochází z roku 1653, kdy projekt podpořil Moravský zemský sněm. Aktuálně je ve hře návrh věcného záměru zákona o dokončení koridoru D-O-L a navazujících vodních cest, který má podporu jak prezidenta Miloše Zemana, tak koordinátorů stavby v jednotlivých krajích. „Proč by se měl kanál stavět? Protože i ve Zlínském kraji chceme mít vyšší životní úroveň,“ je přesvědčen zlínský koordinátor František Čuba.
„Vybudování kanálu pokládám za zajímavý nápad, který může být přínosem i pro náš region, ať už v oblasti ekonomického rozvoje, tak cestovního ruchu. Na druhou stranu nejsem slepý k rizikům, o kterých se v souvislosti s touto vodní cestou často mluví, především pak v souvislosti s ekologickými, krajinářskými a vodohospodářskými problémy,“ reaguje na vývoj slovácký senátor Ivo Valenta. „Rozhodně nikdo nechce, aby podobný projekt ohrozil třeba hladiny spodních vod v našem regionu. Na druhou stranu by vodní cesta mohla přinést nová pracovní místa i podnikatelské příležitosti.“
„Kanál má moji podporu, ale osobně si realizaci nedovedu dost dobře představit. Myslím tím hlavně projednání všech příslušných povolení. Zde stačí připomenout problémy se silnicí R55, dnes už nazývanou D55, po které desetiletí volají obce a města a jeden premiér a ministr dopravy za druhým ji jen slibují,“ podotýká ředitel Vojtěch Bártek. „Avšak pokud jde o úsek Dunaj-Hodonín, zde bych si dovedl představit jak potřebnost, tak i realizaci. Ale v úseku, kde Morava tvoří slovensko-rakouskou hranici, je pravděpodobnější vedení laterálním kanálem na území Slovenska. Došlo by tím k napojení Baťova kanálu na celoevropskou síť vodních cest, což by jednoznačně výrazně přispělo k dalšímu rozvoji rekreační plavby na Slovácku.“

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace