Kde přesně stál kostel svatého Jiří, který byl zbourán v roce 1785? A nevyrostl náhodou na místě velkomoravské kaple sv. Jiří, o které se zmiňují historické písemné prameny? Možná. Georadarový průzkum prováděný brněnským Ústavem archeologie a muzeologie na Masarykově náměstí to nevyloučil, spíš naopak. Definitivu však dá jedině archeologický průzkum.
„Jelikož náměstí není protkáno inženýrskými sítěmi, výsledky jsou čisté a reprezentativní. Zaměřili jsme základy středověkého kostela, ale i další objekty, o kterých doposud byly vedeny pouze záznamy v kronikách,“ prozradil exkluzivně pro DOBRÝ DEN Petr Dresler z Ústavu archeologie a muzeologie brněnské Masarykovy univerzity. V Uherském Hradišti se společně s kolegou Michalem Vágnerem objevil třikrát během půldruhého roku, vždy na několik hodin. „Nejhorší bylo udržet plochu měření. Lidé se totiž příliš nedívají pod nohy a občas nám pásma natažená v půlmetrových liniích posunuli. I tak je přesnost záznamů plus minus pětadvacet centimetrů,“ poznamenal Dresler.
Jeho tým povolaly do „zbraně“ Slovácké muzeum a radnice, která se netají myšlenkou vyznačení půdorysu chrámu svatého Jiří do nové dlažby při plánované rekonstrukci centrálního náměstí. Z měření vyplynulo několik historicky cenných poznatků. „Sutiny ze zbouraného kostela na konci osmnáctého století se použily k vyrovnání a navýšení náměstí, základy středověkého trojlodního chrámu s kněžištěm jsou totiž až pod destrukční vrstvou,“ říká Dresler. Základy věže kostela jsou však poničené výstavbou protileteckého krytu za II. světové války.
Průzkum ale s největší pravděpodobností narazil i na existenci původní kaple svatého Jiří, o níž se zatím historikové přou. „Asi v hloubce dvou metrů v prostoru kněžiště jsme identifikovali kruhový útvar. Domníváme se, že se jedná o základy starší stavby rotundy nebo kaple možná až z období Velké Moravy. Domněnku však potvrdí jedině archeologický průzkum,“ říká Dresler. Stavba gotického kostela nad raně středověkým nebo předrománským kostelem podle něj není neobvyklá, objevují se v Praze, Brně, ale i jiných částech Evropy.
„Severně od kněžiště je nějaká hrobka a rovněž jsme narazili na dutý prostor, možná už částečně zasypaný, o jehož smyslu se můžeme jen dohadovat,“ pokračuje Dresler. Měření však selhalo při snaze identifikovat poslední fáze oprav kostela z počátku 18. století, kdy byly boční lodě rozšířeny směrem na východ. „Asi nebyly tak kvalitní, měly mělčí základy, což byl také důvod, že kostel začal chátrat a nakonec byl zbořen,“ domnívá se. Odezvy signálu georadaru byly natolik kvalitní, že „nakoukli“ i na spoustu architektonických prvků kostela, od sloupů hlavní lodi až po opěrné pilíře presbytáře. „Největším překvapením je starší kruhová stavba, případně rotunda v místě kněžiště. Je možné, že jde o pozůstatky velkomoravské kaple sv. Jiří, o které se kdysi psalo na stránkách Sborníku Velehradského. Ale stále se jedná jen o hypotézu, kterou ověří jedině výkop,“ prohlásil Miroslav Vaškových, vedoucí archeologického oddělení Slováckého muzea. „Až se někdy přistoupí k rekonstrukci náměstí, můžeme poměrně s velkou přesností určit polohu kněžiště a nijak zásadně archeologickým výzkumem neomezíme život na náměstí,“ doplnil Vaškových.
Kostel svatého Jiří byl standardním městským svatostánkem, které se stavěly v polovině 15. století. Nejbližší je třeba v Uherském Brodě, byť částečně přestavěný.