„Kontrolní hlášení tím, že je podáváno elektronicky a obsahuje detailní údaje, umožňuje správci daně reagovat na daňový podvod v reálném čase. Díky tomu jej lze považovat za jeden z nejefektivnějších nástrojů v boji s daňovými podvody na DPH. Ze zemí, které takový nástroj mají, jako je například Slovensko, přicházejí pozitivní ohlasy na jeho účinnost v boji s velkými daňovými úniky, především v oblasti tzv. kolotočových podvodů - karuselů.“ Potud vysvětlení mluvčí Generálního finančního ředitelství ČR Lindy Paterové, proč se ministerstvo financí rozhodlo k zavedení pravidelného měsíčního kontrolního hlášení. Ne všechno ale funguje podle představ.
Připomeňme, že všichni plátci DPH mají povinnost podávat kontrolní hlášení od 1. ledna 2016. V soukolí systému to ale na několika místech pořádně skřípe.
O co jde? Malý příklad za všechny: Chyby z kontrolních hlášení řeší pracovníci finančních úřadů telefonáty, ve kterých vyžadují po poplatnících evidenci přijatých a uskutečněných plnění nebo naskenování konkrétních dokladů, u kterých se objevily nesrovnalosti. Důvod je prostý - nový systém má potíže s takzvaným párováním faktur. Což pociťují zejména větší obce a města, která nejsou ve všech činnostech plátci DPH. Jde o situace, kdy fakturu za dodavatele prací vystavuje jeho odběratel. Tady je nutné zajistit, aby oba v kontrolním hlášení uváděli stejné číslo daňového dokladu vystaveného odběratelem. Což s přihlédnutím k aktuálnímu nastavení účetních systémů je velmi komplikovaný a zdlouhavý postup. „Stále musíme něco vysvětlovat,“ stěžuje si hlavní účetní jedné z místních obcí. Redakce její jméno zná, žena ho však uvést odmítla. „Mám obavy z reakce finančního úřadu,“ vysvětlila.
Důslednost úředníků někdy vede také k absurdním situacím. „Třeba nám bylo sděleno, že máme chybně zapsané číslo faktury, neboť tam jednou máme a podruhé nemáme lomítko. Ale sama Finanční správa zveřejnila, že v čísle dokladu budou znaky, jako je lomítko, pomlčka a další speciální znaky, ignorovány, takže je jedno, zda je tam napíšete, či ne,“ poznamenal Tomáš Goláň, majitel zavedené daňové kanceláře ve Zlíně.
Kritika se snáší také na uvádění daňových dokladů na zálohové platby v případech, kdy odběratel nárok na odpočet uplatňuje v plné výši až při vystavení konečné faktury. Tady je typickým problematickým příkladem vykazování dobropisů, kdy se do kontrolního hlášení musí uvádět datum doručení dokladu. Tyto problémy se naštěstí menším podnikatelům, kteří jsou plátci DPH ve všech svých činnostech, vyhýbají. „Účetní sice mají práci navíc, ale přes datové schránky chodí kontrolní hlášení bez potíží. Tedy zatím,“ podotýká Pavel Vaďura, majitel hradišťského Skandal baru. Jeho slova potvrzuje i Richard Janoušek, majitel Domu knihy Portal v Uherském Hradišti. „Žádné technické problémy se dosud neobjevily,“ řekl podnikatel.