Pustina po Pepčínu vstává z popela. Nový areál se otevírá na závěr Drslavského léta

Pustina po Pepčínu vstává z popela. Nový areál se otevírá na závěr Drslavského léta
Foto: Uherskobrodští patrioti  /  Takto vypadal Pepčín v roce 1968.
Drslavice Zprávy 22 / 05 / 2018

Ještě to není jisté, o přidělení hned dvou dotací od Ministerstva pro místní rozvoj a Zlínského kraje se zatím hovoří jen v ústraní, avšak oživení místa, kde stával zámek Pepčín, se zcela jistě uskuteční. Dokonce už je známý i oficiální termín slavnostního otevření. Zrekonstruovaný areál se otevírá v neděli 2. září coby součást Drslavského léta. Mimochodem, i když v lese se zatím dělníci nedostali dál než k přípravným pracím, zmínka o slavnostním otevírání na Pepčíně už visí na plakátech. Drslavské léto má letos na programu devět kulturně-společenských akcí, slavnost na Pepčíně je osmou v pořadí.
„Už jsme zadali i výrobu dřevěných soch a uměleckých kovářských prvků,“ říká Rostislav Mihel, starosta Drslavic. Jeho obec má od ministerstva získat 1,032 milionu korun a dalších 520 tisíc od zlínského hejtmanství. „Což by nám pokrylo bezmála devadesát procent peněz nutných na obnovu stále oblíbeného výletního místa,“ upřesnil starosta Mihel. Pokud by obec na dotaci nedosáhla, proměnu si zajistí na splátky.
Za obnovou prostranství, kde ještě v sedmdesátých letech stál pětipatrový zámeček, se skrývá výstavba altánu, obnovení studny, sklepení a stavba menší vyhlídky se dřevěným sousoším bývalého majitele zámku, hraběte Václava Kounice, a jeho ženy Josefíny.
Původní studna byla podle dobových zpráv hluboká čtyřicet metrů, ta nová se vyhloubí maximálně do tří metrů a přímo nad ní se objeví malá stříška. „Turisté si v areálu budou moci posedět také u ohniště, což je další součást proměny,“ poznamenal starosta Rostislav Mihel.
Lovecký zámek Pepčín nechal hrabě Václav Robert z Kounic postavit v pseudorománském stylu. Inspirací mu byla tehdy ještě budoucí manželka Josefína Horová. Dílo zkázy začali na konci II. světové války nacisté, po jejichž vydrancování už zámek jen chrátral. K zemi šel na začátku 80. let. V čase největší slávy byla jeho dominantou knihovna s více než třemi tisícovkami svazků a obrazy holandských mistrů. V zámeckém areálu stála i konírna, altánky a ozdobný rybníček. Zámecká věž sloužila také jako rozhledna.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace