Město Uherské Hradiště utrpělo u okresního soudu drtivou porážku. Jeho žaloba proti podnikateli Pavlu Pokornému o více než 2,5 milionu korun skončila „v koši“. Smlouva o výpůjčce pozemku, na kterém se žalovaný zavázal postavit dětské hřiště a parkoviště, je totiž podle soudu neurčitá...
Soud rozplétal spor, jehož zárodky sahají až do července 2004. Pokorný jakožto majitel sportovního areálu za Kauflandem tehdy uzavřel smlouvu o výpůjčce městského pozemku v nedaleké ulici Města Mayen, na kterém měl nejpozději do 6. prosince 2007 postavit dětské hřiště a parkoviště pro minimálně 14 vozidel. Jenže na konci roku 2015 není v bývalých kasárnách na inkriminovaném pozemku ani houpačka...
Otázkou proč se zabýval právě Okresní soud v Uherském Hradišti.
Pokorný měl postavit dětské hřiště a parkoviště za 800 tisíc korun. Radnice jej však žalovala o 2 576 500 korun, které představují smluvní pokutu 1,5 milionu a 500 korun za každý den z prodlení až do října 2013, kdy padla žaloba. „Jelikož se cena projektu po zásazích městských úředníků vyšplhala na dva miliony korun, šlo o to, kdo zaplatí rozdíl. Dostali jsme se do slepé uličky. Žádná z variant nebyla jednou nebo druhou stranou akceptovatelná,“ uvedl před časem Pavel Pokorný, který už dnes tenisové kurty nevlastní. Jeho slova se u soudu potvrdila. „Žalovaný se nebránil vybudování hřiště za 800 tisíc korun. Město si ale neustále diktovalo podmínky, mělo svůj záměr, vizi, které se měl přizpůsobit. Jinak hrozilo smluvní pokutou. Ta však byla ve smlouvě zcela neurčitá,“ prohlásil u soudu právník Zbyněk Polách, který Pokorného v roce 2010 krátkodobě zastupoval. „Žalovaný se zavázal postavit dětské hřiště, což nesplnil. A proto byl vyzván k zaplacení smluvní pokuty, což však od začátku odmítal,“ uvedl další ze svědků Karel Lecián, vedoucí odboru správy majetku města uherskohradišťské radnice, podle kterého byly ve hře tři varianty. Pokorný daruje 800 tisíc radnici, která hřiště postaví; investorem bude Pokorný a radnice mu zaplatí rozdíl nebo hřiště posléze odkoupí za cenu převyšující 800 tisíc. „Jenže k dohodě nikdy nedošlo,“ uvedl Lecián. A projekt ani neměl požehnání dotčených odborů městského úřadu. „Nedospěli ke shodě,“ potvrdila Zuzana Krupičková, bývalá zaměstnankyně odboru životního prostředí, která měla pod palcem právě veřejná dětská hřiště.
I přesto právní zástupce města Josef Pitner navrhoval soudu, aby žalobě vyhověl. „Žalovaný se smluvně zavázal, že rok od kolaudace prodloužení ulice Města Mayen postaví dětské hřiště a parkoviště. Když ne, zaplatí smluvní pokutu. Občané města ale dodnes na splnění jeho závazku marně čekají. O průtazích města není možné hovořit. Kdyby totiž žalovaný podmínky úředníků splnil, zaplatil by jen 800 tisíc a zbytek by šel na vrub města,“ shrnul v závěrečné řeči Pittner. To ale odmítl Pokorného právník Marek Škrášek, podle kterého žalobce neprokázal splnění podmínek pro uplatnění smluvní pokuty. „Z listinných důkazů i výslechu svědků jasně vyplynulo, že můj klient se snažil požadavkům vyhovět, ale postoj odborů města k projektu byl stále negativní. Jejich souhlas byl přitom základní podmínkou realizace dětského hřiště a parkoviště,“ zdůraznil Škrášek, podle kterého smlouva taky hovoří o bezúplatném převodu dětského hřiště a parkoviště, nikoliv o vyplacení částky 800 tisíc korun. A právě smlouva je podle něj kamenem úrazu. „Je plná nesrozumitelných a nepřesných formulací, přitom ji dělal žalobce, respektive jeho právní odbor,“ podotkl Škrášek. Soud se s jeho názorem ztotožnil a žalobu zamítl. Rozsudek však ještě nenabyl právní moci. „Jelikož se od doby požadavku vybudování hřiště situace v lokalitě změnila, ještě zvážíme případné odvolání,“ reagoval Jan Pášma, mluvčí uherskohradišťské radnice.