Receptura na perník, který zraje celý rok, pamatuje Karla IV.

Receptura na perník, který zraje celý rok, pamatuje Karla IV.
Foto: ara  /  Dagmar Čechová ukazuje oblíbenou dřevěnou formu s motivem koně
Veselí nad Moravou Zprávy 18 / 06 / 2013

Až do čtrnáctého století, do éry českého krále a římského císaře Karla IV., sahá receptura na perník moravské biochemičky Dagmar Čechové. Technologie výroby a také výjimečná chuť perníků, kterými neudivuje jen doma, ale také v jejich pravěké kolébce Německu nebo v Dánsku či Holandsku, jí přinesly titul Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje. Ocenění převzala minulý týden společně s finančním darem 10 tisíc korun. „Titul patří těm, kteří ovládají dovednosti tradiční rukodělné výroby a předávají je příštím generacím. Uděluje se pouze v rukodělných řemeslných oborech, které jsou zásadním způsobem ohroženy, nebo kterým hrozí zánik,“ říká Denisa Kapitančíková, mluvčí jihomoravského hejtmanství. „Nositelé titulu jsou dále nominováni na ocenění Nositel tradice lidových řemesel, udělované ministerstvem kultury.“
V nominaci nebude důchodkyně z Veselí osamocena. Kromě Dagmar Čechové jej může získat i další oceněný z regionu, Miroslav Urban z horňácké obce Malá Vrbka. Rodák z Uherského Hradiště patří také k žijícím legendám. Miroslav Urban je ruční tkadlec, který vztah k řemeslu získal od svého dědečka Františka Urbana, neméně významného tkalce z Hradišťska. „Na stavu z roku 1854 tká ze lnu, konopí, bavlny i vlny,“ doplnila Denisa Kapitančíková.

„Perníky končily v koši, manžel je vybíral“
„Málokdo to už dnes ví, ale perníky patřily ve 14. století, odkud pochází moje receptura, k nabídce lékáren,“ vypráví Dagmar Čechová. V ruce má dřevěnou formu, která z jejího celý rok ukládaného těsta vytvoří perníkového koně. Jde o repliku původní formy koníka, kterou si vyrobila sama. Ta je dnes majetkem jedné z jejích vnuček, které své umění předala. Stejně jako originální receptura, kterou dnes znají jen ony dvě.
„Za nic na světě bych ji neprodala,“ říká přesvědčivě perníkářka. Recept založený na kvalitním domácím medu  a bylinkách, spatřil světlo světa ve 14. století. Dagmar Čechová musela prostudovat stovky historických dokumentů a knih. „Vycházela jsem přitom jako správný patriot z receptur, které pocházely z Brněnska. Než jsme našla tu podle mojí chuti nejlepší z nejlepších, trvalo to strašně dlouho. Kila perníků končily v koši, které pak můj manžel chodit vybírat a schovával si je na památku. Perníky jsem objevila až po jeho smrti a hrozně mě to dojalo,“ zavzpomínala Dagmar Čechová.
Její recept číslo jedna se nemění už desítky let. „Je to možná málo k uvěření, ale těsto zraje v lednici celý dlouhý rok. Mezitím se potírá karamelem. Nakonec se peče dvanáct hodin. Ke konci na 100 a 120 stupňů Celsia. Víc ale už neprozradím,“ usmála se perníkářka. „Tradiční je však i tvarosloví zdobení perníků; paní Čechová navazuje na staré motivy známé z literatury i z forem dochovaných v muzejních sbírkách,“ doplnila mluvčí kraje Kapitančíková.
Pokud si chcete prohlédnout perníky, jejichž recept pamatuje Karla IV., na vlastní oči, právě v těchto dnech jsou vystaveny ve veselském Panském dvoře.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace