Řemeslo má zlaté dno. Ale kdo ho vyhloubí?

Řemeslo má zlaté dno. Ale kdo ho vyhloubí?
Foto: ilustr., web
Slovácko Zprávy 25 / 10 / 2013

Historik umění prodává v supermarketu, manažer komunikace rozváží pečivo, z právníka je trafikant a z inženýra ekonomie pomocná síla v penzionu pro seniory. Tato představa není nijak přitažená za vlasy. Jde o konkrétní případy. O tvrdou realitu dneška, na kterou narazili čerství absolventi vysokých škol. A to v lepším případě, protože práce není. Samostatnou kapitolou jsou pak profese, které bez speciální a dlouhodobé průpravy nezvládne ani majitel dvou vysokoškolských diplomů. „Frézaři, soustružníci, klempíři, obráběči kovů. Ti všichni nám chybí,“ říkala letos o prázdninách Ilona Plšková, ředitelka kunovických leteckých závodů Aircraft Industries. A dnes? Žádná změna.
Smutné je, že ať oslovíte kteroukoli továrnu, dílnu nebo malovýrobu, všude dostanete podobnou odpověď. Řemeslníci nejsou a náprava situace bude patřit k dalším úkolům pro vládu, která vzejde z nadcházejících předčasných voleb. „Školství nefunguje, jak bychom potřebovali, na trhu je pak obrovská díra. O profese prostě není zájem, všichni chtějí být inženýři a ekonomové, což nevěstí nic dobrého. Do budoucna je to velký strašák,“ vystihla Plšková.

PŘIJĎTE, ALE BEZ TALENTU NEMÁTE ŠANCI
Existují sice učiliště a školy, které si na nezájem stěžovat nemusí, ale jednou z důležitých podmínek pro přijetí je talent. Tady je příkladem Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec. „Třeba letos nastoupilo do prvního ročníku tříletého oboru cukrář čtyřiatřicet dětí. Náš obor je ale bez maturity a talent je naprostou nutností,“ upozornila Marie Kučerová, mistrová budoucích cukrářek. Řada z nich si po získání výučního listu zakládá vlastní malovýrobu cukrovinek, ty nejtalentovanější získávají místa v prestižních hotelech doma i za hranicemi. „Ale to je spíš výjimka,“ mírní optimismus Kučerová.
Talent a zručnost jsou nutné pro přijetí i v uherskobrodském Centru odborné přípravy technické. Tato škola je skutečnou špičkou. Patří do sdružení pěti nejlepších puškařských škol Unie a „zářezy na pažbě úspěchu“ má i na světové scéně. „Na celosvětovou výstavu IWA do Norimberku jsme letos přivezli výrobky studentů oborů puškař a umělecký rytec kovů,“ těší Milana Pechala, ředitele školy. „Zájem vzbudily především naše nové, moderní malorážky. Jedna z nich, s pažbou v originální růžové barvě, je určena pro začínající střelce.“
Bez talentu to nejde ani ve sklářském oboru. Ještě na začátku devadesátých let pracovalo ve sklárnách ve Strání-Květné 120 sklářů. Dnes jich chodí do práce třicet a noví zkrátka nejsou. „My jsme oborem, který si nemůže vypsat ani inzerát. Proto usilujeme o obnovu zaniklé sklářské školy a výchovu vlastních odborníků. Jednal jsem v té věci i v Praze na ministerstvu, ale bez odezvy a dalšího vývoje… ,“ podotkl ředitel skláren Marek Mikláš.
Začarovaný kruh však netvoří jen obory, ve kterých už pomalu nemá kdo pracovat. Pro příklad znovu nemusíme chodit daleko. Kunovický Aircraft Industries se totiž nepotýká jen s nedostatkem řemeslníků. Chybí mu i vysokoškolsky vzdělaní specialisté. Mezi nedostatkové zboží patří analytici a výpočtáři. Ale kde je vzít?

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace