Krajský soud ve Zlíně se vůbec nepáral s Romanem Šupou z Kyjova, který loni v červenci při ujíždění policejní hlídce projel pod vlivem drog „myší dírou“ v Uherském Hradišti a opakovaně přejel jednoho z chodců. Ten jen zázrakem přežil. Šestatřicetiletý recidivista stráví 15 let ve vězení se zvýšenou ostrahou! Jeho obhájkyně i státní zástupce si ponechali lhůtu pro případné odvolání.
„Křičel jsem bolestí, ležel jsem a čekal, co bude. Auto začalo túrovat, protože mu asi zavazelo moje kolo. Ještě dvakrát na mě najel, když couval, stál na mojí pravé noze,“ líčil hrůzostrašné okamžiky zraněný senior, který dodnes trpí bolestmi nohy a kulhá. Život mu zachránila jeho vitalita a duchapřítomnost. „Kdyby se po sražení instinktivně bokem nepřitiskl ke stěně průchodu, nejspíš utrpí zranění s fatálními následky. Takhle vyvázl „jen“ s několika zlomenými žebry a mnohačetným zhmožděním hlavy, končetin i trupu. Zranění si vyžádala několikadenní hospitalizaci v nemocnici a následně domácí léčení,“ uvedl Petr Menšík, soudní znalec a primář traumatologie ve Zlíně.
V minulosti několikrát soudně trestaný Šupa vjel do dva metry širokého podchodu loni 4. července, když prchal před policejní hlídkou. Za volant Volkswagenu Golf usedl bez řidičského oprávnění, zato s varnou pervitinu. „Netuším, jak jsem se dostal do Uherského Hradiště. Město moc neznám, nevěděl jsem, že jde o pěší podchod. Zákazu vjezdu jsem si nevšiml, nebyl čas, pronásledovala mě policie. Žádné lidi jsem v podchodu neviděl,“ prohlásil u soudu Šupa. Jenže jeho verzi rozcupoval František Kropáč, soudní znalec v oboru doprava, podle kterého chodce jednoznačně viděl. Asi patnáct metrů před vjezdem do myší díry. „Jestli se díval před sebe, což je logické, protože se chtěl trefit do podchodu, nemohl tři chodce přehlédnout. Žena a babička s batoletem včas utekly, důchodce s kolem šel čelem proti autu a už to nestihl,“ poznamenal Kropáč, podle kterého řidič vjel do myší díry rychlostí 35 kilometrů. Při střetu s chodcem ručička tachometru ukazovala 5, maximálně 10 kilometrů.
Šupa tři dny před zběsilou jízdou nespal a zkonzumoval asi pět gramů pervitinu. Policisté jej zastavili až v Ostrožské Lhotě, kde naboural do zaparkovaného vozidla. Ještě předtím najížděl na policisty. Kdyby neuskočili, skončí s vážným nebo smrtelným zraněním. „Řídil ve stavu akutní intoxikace. Jednal zkratkovitě. Pervitin snížil jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti, ale v žádném případě nevymizely,“ prohlásil u soudu Pavel Konečný, znalec z oboru psychiatrie, podle kterého obžalovaný trpí disociální poruchou osobnosti.
I když mu za pokus o vraždu doplněný o držení zařízení k výrobě drog hrozilo až doživotí, soudkyně Iveta Šperlichová k nepřísnějšímu trestu nesáhla. Verdikt odůvodnila tím, že nikomu shodou šťastných okolností nezpůsobil smrt.
Jednání přihlížel ve vězeňském (od února pyká za majetkovou trestnou činnost - pozn. autora) a s ledovým klidem, jako by se jej ani netýkalo, dodnes se nikomu z poškozených neomluvil... „S takovou mírou lhostejnosti jsem se za svou kariéru ještě nesetkal,“ nechápal Martin Malůš, státní zástupce.