„Nejel jsem rychle, na tachometru nebylo ani padesát. Vůz jel, jako by někdo asfalt promazal naftou nebo olejem. Brzdil jsem, točil volantem, jelo to samo.  Naštěstí jsem celý, stejně jako auto, zídka a plot pod námi.“ Řidič sportovní mazdy popisuje situaci, kterou nemohl nijak ovlivnit, a snaží se usmívat. I když je šedesátník na první pohled v dobré kondici, jeho výraz odpovídá prožitému stresu. Je pátek 4. září před půl desátou dopoledne. Před několika minutami havaroval v zatáčce, která patří k nejobávanějším v kraji.
Nebezpečný oblouk leží na úplném konci Prakšic ve směru na Uherský Brod, nad domem rodiny Vrágových. Majitel domu na dohru nehody v podobě policejní uzavírky silnice a příjezdu odtahové služby ani nečeká. Mazdu zapíchlou do země těsně vedle opravené zídky a plotu si jen vyfotil mobilním telefonem a odešel do práce. Podobných nehod tady už zažil bezpočet. Ta poslední se naštěstí obešla bez protržení plotu a poškození zahrady. „Žijeme stále v obavách, naštěstí se všechny nehody staly za bílého dne,“ říká Blanka Vrágová. „Manžel si dřív vedl statistiku nehod, ale nakonec to vzdal. Loni nám auto vjelo do zahrady pětkrát, naposled v srpnu.  Letos pak dvakrát. Poprvé na konci srpna a pak ve čtvrtek, kdy bylo po dešti.“
Přesnou statistiku si nevede ani policie. Spousta nehod se tady totiž řeší bez její asistence. „Řidiči si zavolají odtahovku a pak odjedou. Vůbec nevím, co si máme počít. Nikdo nám nepomůže. Silničáři před lety zdrsnili pruh, kterým se přijíždí do Prakšic z Brodu, ale problémový je ten druhý. Auta k nám letí při nájezdu do kopce!“ Pomoci by mohla svodidla, která už v nebezpečném místě před mnoha lety byla. „Maminka i já si svodidla pamatujeme. Na ta nová prý nejsou peníze. Asi se čeká, až se tady stane nějaká velká tragédie,“ prohlásila Blanka Vrágová.