Roztoky vydaly i měděné šídlo z neolitu
Foto: Slovácké muzeum Uherské Hradiště
Archeologové uherskohradišťského Slováckého muzea odkryli u Kostelan nad Moravou pozůstatky polykulturního, pravěkého a raně středověkého sídliště. Z nejvýznamnějším objevům záchranného výzkumu pak patří drobné měděné šídlo z počátku neolitu.
Odkryli a prozkoumali jsme už šestnáct zahloubených objektů kruhových, oválných a protáhle ledvinovitých tvarů. Největší část z nich datujeme do mladšího stupně takzvané kultury s moravskou malovanou keramikou ze závěru mladší doby kamenné, prozradil Jaroslav Bartík, archeolog Slováckého muzea Uherské Hradiště. Výzkum prokázal i osídlení v pozdní době bronzové, zastoupené kulturou lužických popelnicových polí, a v období raného středověku, kdy se v lokalitě usadili staří Slované. Z uvedených období jsme získali mnoho zajímavých nálezů v podobě kostěných a kovových šídel, torz keramických nádob a přeslenů. Objevili jsme i zlomky keramiky, zvířecích kostí a vypálené mazanice, což jsou však pro sídlištní prostředí poměrně běžné nálezy, říká Bartík, který za nejzajímavější považuje nález drobného měděného šídla z konce neolitu.
Archeologové se pustili do díla v souvislosti s výstavbou nové výrobní a skladovací haly potravinářské společnosti. Na mušce mají místo pod plánovanou halou, ale také pod kolem vedoucí příjezdovou cestou mezi zemědělskými družstvy v Kostelanech nad Moravou a Nedakonicích. Původně polní trať, která vydala stará tajemství našich předků, je mezi archeology známá jako Roztoky. Je označována jako povrchové naleziště kultury s tzv. moravskou malovanou keramikou, což je označení pro pravěkou neolitickou a eneolitickou kulturu rozšířenou ve střední Evropě v 5. a 4. tisíciletí př. n. l. Nádoby byly malovány červenými, žlutými a bílými pigmenty. V Kostelanech ale máme mladší vývojovou fázi, kdy malba ustupuje do pozadí a převládají plastické prvky nebo hloubená výzdoba. Prim hrají výčnělky sovích hlaviček, poznamenal Bartík.
Lokalita Roztoky je zajímavá i ze stavebního pohledu. Lidé totiž hloubili jámy do písku, jelikož plocha sídliště se nachází na výrazné písečné duně v jednom z meandrů řeky Moravy.
Archeology Slováckého muzea teď čeká laboratorní ošetření získaných artefaktů a jejich detailnější prozkoumání.