Asi nejčastější výmluva politiků, na možná sto způsobů skloňovaná fráze „kdyby se objevil dostatek peněz, tak není problém“, padne také na vznik rychlostní silnice R55. Už desítky let patří tento dopravní projekt, který má propojit Olomouc s Břeclaví, k prioritám. I když nikdo ze zainteresovaných zlatý poklad nevykopal, tlak na začátek stavby zesílil. Na začátku roku vyjádřil podporu projektu premiér Bohuslav Sobotka. Při návštěvě regionu slíbil i termín, práce by podle něj mohly začít už v roce 2019. „Každý podnikatel, každý zahraniční investor se ptá, jestli místem vede dálnice nebo rychlostní komunikace, a když mu řeknete, že ne, tak jeho zájem prudce opadá. Také z hlediska zaměstnanosti je podle mého názoru klíčové lepší dopravní propojení,“ prohlásil premiér v Moravském Písku, kudy nová cesta také povede. „Je velmi důležité, aby příprava prací dál pokračovala. Ředitelství silnic a dálnic může připravovat stavební povolení, k dispozici už jsou územní rozhodnutí.
V minulých dnech navázalo na premiéra Sobotku ministerstvo dopravy, které zařadilo dopravní infrastrukturu na jihovýchodní Moravě k prioritám. V Napajedlích se kvůli přípravě R55 a také R49 (trasa Hulín - Púchov) setkali náměstek ministra dopravy Kamil Rudolecký, hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák, místopředseda Senátu Zdeněk Škromach, poslanec Petr Kořenek, generální ředitel ŘSD ČR Jan Kroupa a také starostové z míst podél přetížené silnice I/55.
Koordinační jednání svolalo Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě (SRDIM), které ve spolupráci s regionálními samosprávami oba projekty dlouhodobě podporuje. „Po schválení technicko-ekonomické studie na ministerstvu dopravy už nic nebrání pokračování přípravy jednotlivých staveb v úseku Otrokovice - Moravský Písek. Především dokončení jihovýchodního obchvatu Otrokovic trápí nejen řidiče, ale i město samotné,“ říká Libor Lukáš, předseda SRDIM. „Bohužel pokračování na území Jihomoravského kraje je závislé na schválení Zásad územního rozvoje kraje a průchodu územím Natura 2000 „Bzenecká Doubrava a Strážnické Pomoraví“, kterému se nelze vyhnout, protože toto území přechází přes hranici se Slovenskem.“
Přírodní rezervace je na mušce ekologických iniciativ. „Blokují stavbu, i když velmi dobře vědí, že chráněným územím vede železniční koridor Přerov - Břeclav a chráněné druhy živočichů tam přesto žijí a zjevně prospívají. Řada starostů nabízí rozšíření tohoto území západním směrem jako kompenzační opatření pro živočichy. To však ekologisté nechtějí ani slyšet, protože primárně jde o blokování stavby a nikoliv o jednání vedoucí k dohodě,“ prohlásil předseda Libor Lukáš. Téměř navlas stejná je také situace se začátkem stavby silnice R49, která má vést na Slovensko východní částí Zlínského kraje. V úseku Hulín - Fryšták je problémem výskyt chráněného křečka. „Zatímco v polovině 20. století se křeček řadil mezi polní škůdce, zhruba v 70. a 80. letech se stal v českých zemích poměrně vzácným. Přibližně od počátku 90. let však populační hustota křečků opět vzrůstá a místy získává charakter přemnožených populací, především v nížinách,“ připomněl Libor Lukáš.
A k čemu konkrétně vedla napajedelská schůzka? Účastníci pojmenovali základní problémy nové legislativy v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí, která aktuálně zastavila, nebo zpomalila přípravu většiny staveb v republice. Shodli se také na tom, že současný stav přípravy staveb posiluje vliv nevládních aktivistů. Zúčastnění také kritizovali byrokratické dodržovaní norem, které jsou prý mnohdy přísnější, než požaduje Evropská unie. „Naše sdružení je opakem všech ekologistů, kteří jsou velmi dobře informováni o nedostatcích projektu, o existujících právních předpisech, a bez ohledu na skutečnou podstatu problému je se značným úspěchem využívají k zastavení procesu přípravy a realizace staveb. Nevládní organizace často manipulativně intervenují z jakéhokoliv úhlu, který se jim zrovna hodí,“ vysvětlil předseda sdružení Libor Lukáš. „Současný stav vrhá v očích veřejnosti špatné světlo nejen na státní správu, samosprávu a ústřední orgány, ale také na skutečné ochránce přírody a ochranu přírody jako veřejný zájem,“ doplnil hejtman Stanislav Mišák. „Výsledkem jednání je to, že jsme se dohodli, že budeme i nadále průběžně konzultovat aktuální dění související s přípravou obou projektů a dvakrát ročně svoláme koordinační jednání, kde společně vyhodnotíme postup a průběh prací na projektu“ doplnil předseda sdružení Libor Lukáš, který jednání řídil.