Sady na Brodsku ničí neviditelný hmyz. Účinná obrana zatím chybí

Sady na Brodsku ničí neviditelný hmyz. Účinná obrana zatím chybí
Foto: ilustr. web  /  Tmavka švestková, nepřítel sadařů na Brodsku číslo jedna.
Uherskobrodsko Zprávy 20 / 08 / 2018

Tmavka švestková. Hmyz, po kterém v sadech plných durancií a švestek zůstává jen spoušť. Že došlo k napadení, to sadař pozná až ve chvíli, kdy je už pozdě. Příznakem napadení je totiž až masový opad plodů. A ten nastává ve chvíli, kdy už tmavky dokončily uvnitř pecek své dílo zkázy. Regionem na Slovácku, kde sadaři nemohou přijít tmavce na jméno, je Uherskobrodsko. Dobrou zprávou je, že tmavka celkovou letošní úrodu durancií ani švestek neovlivnila. Sadaři totiž hlásí mimořádně dobrý rok. „Ale co bude za dvanáct měsíců, z toho máme vážné obavy. Protože žádný přípravek určený přímo proti tmavce neexistuje,“ shodují se oslovení sadaři.
Podle Ludmily Sklenářové z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Uherském Hradišti (ÚKZUZ) není důvod k panice. „Tmavka švestková se v Bílých Karpatech objevila už v letech 2012-2013 a rozhodně nelze říct, že v nějak masivním množství. Měli ji ve Strání, Suché Lozi nebo Korytné. Situace není tak dramatická, jak se na první pohled zdá. Tmavka se vyskytuje nárazově na několika místech. Někdy si navíc lidé myslí, že jim stromy napadla tmavka, ale ve skutečnosti jde o pilatku nebo šarku,“ tvrdí Sklenářová.
Tmavka švestková je blanokřídlý hmyz, který se do republiky dostal nejspíš s ovocem dováženým ze zahraničí. A jak se hmyz dostane „nepozorovaně“ do pecek? „Začátek kladení vajíček nastává deset až dvanáct dnů po odkvětu švestek, období kladení trvá dva až tři týdny. Oplodněné samice propichují kladélkem vyvíjející se plody a kladou vajíčka do jader ještě nezdřevnatělých pecek. Samice naklade průměrně třicet až čtyřicet vajíček, někdy i více, do jednoho plodu,“ varuje sadaře server bioagens.eu. Mimochodem, internet je kuriózně zatím jediným pomocníkem často bezradných sadařů. Odborníci jim zatím doporučují jen sběr plodů a jejich spálení.
„Vzhledem k dosud malému povědomí o tomto škůdci je opad u drobných pěstitelů často přisuzován mrazům, suchu či monilióze. Proto je jedním ze základních předpokladů úspěšné ochrany proti tomuto škůdci zvýšení informovanosti o něm, a to zvláště v ohrožené oblasti, tedy ve vašem okolí. Ochranná opatření by měli aplikovat všichni ohrožení pěstitelé v dané lokalitě,“ uvedl v jednom z dopisů majiteli stromů z Vlčnova Tomáš Růžička, vedoucí oddělení rostlinolékařské kontroly a dozoru ÚKZUZ v Praze.
Právě ve Vlčnově se loni a letos objevilo nejvíc případů. Své zkušenosti s tmavkou má také místostarostka Marta Mošťková. „Hmyz napadl také stromy v rodinných zahradách. Co dokáže udělat s peckou, to jsem viděla na vlastní oči. Není to příjemný pohled,“ poznamenala místostarostka.
A co tedy sadařům radí odborníci? „Pokud se nechají opadané plody pod stromy, líhnou se z nich dospělci tmavky ještě další 2 vegetační sezóny, neboť někteří jedinci mají prodlouženou diapauzu. V prvním roce se vylíhne jen polovina populace. Ochrana se tedy musí provádět tři roky, jen v případě totálního zmrznutí ne, ale to, že květy zmrznou, neznamená, že příští rok se nebude tmavka vyskytovat,“ uvedl Tomáš Růžička.
Kromě tmavky švestkové patří mezi nové škůdce také octomilka japonská (ničí angrešt, jahody, rybíz) a vrtule rakytníková (rakytník). Naštěstí ani jeden netrápí sadaře Tomáše Juráka, který hospodaří na opačné straně regionu, v Nedakonicích a jejich okolí. „Škůdci nás netrápí, spíš nám dochází voda do kapénkové závlahy,“ říká pěstitel ovocných stromů a vinné révy. A dodává: „Vodu čerpám z vlastní studny a zavlažování je nyní kvůli tropům omezené. Systém spouštím jen každý třetí den…“

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace