„Je to pecka, máme potomka Velkomoravanů!“ vykřikne možná do světa archeolog Luděk Galuška, vedoucí hradišťského Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea Brno, které minulý týden odebíralo vzorky DNA od nositelů příjmení starých rodů. Na výsledky genetického výzkumu si však počkají minimálně rok. „V duchu si přeju, abychom potomka objevili, ale jako exaktní vědec vyčkám na výsledky,“ svěřil se Galuška. Cílem genetického výzkumu je srovnání DNA získaného analýzami kosterních ostatků, které pocházejí z raně středověkého pohřebiště na Výšině sv. Metoděje v Uherském Hradišti, s žijícími jedinci populace vybraných měst a obcí Uherskohradišťska.
Centrum slovanské archeologie odebralo sliny od čtyř stovek dárců, vesměs mužů. „Zájem předčil naše očekávání, vyrazil nám dech,“ přiznal Galuška, podle kterého počet genetických vzorků zvyšuje číslo pravděpodobnosti, že se potomci lidí, žijících v období Velké Moravy a raného českého státu, tedy v 9. až 12. století, najdou. „Vzorek nám darovali i rodáci ze Slovácka, dnes žijící v Brně, Praze a dokonce se ozvali i staří pánové z Arizony a Oklahomy, kteří nabízeli, že nám DNA pošlou,“ prozradil Galuška, který si zájem vysvětluje stále populárnější genealogií. „Lidé se v matrikách většinou dostanou maximálně do 17. století, šlechtické rody do středověku. Ale my nabízíme možnost zjistit rodokmen až do 9. století, do doby sv. Cyrila a Metoděje,“ zdůraznil archeolog.
Seznam 150 příjmení starých rodů se rodil z raných matričních knih ze 17. století a archeologických nálezů, které ukázaly na obce a města, kde v době Velké Moravy existovala sídliště. „Výsledek genetického výzkumu odtajníme každému zdarma, s případným potomkem Velkomoravana bychom pak ještě rádi spolupracovali,“ říká Galuška.