Saxana obdrží čestné občanství a Řád svatého Metoděje

Foto: archiv TOM Kamzik  /  Jarmila Hanáková zemřela ve věku 84 let.

Saxana Jarmila Hanáková obdrží jako vůbec první v novodobé historii Boršic čestné občanství obce „im memoriam“ a stříbrný Řád svatého Metoděje. Zakladatelka a vedoucí turistického oddílu TOM Kamzík a turistického pochodu Boršická třicítka zemřela loni na podzim ve věku 84 let.

„Čestné občanství i ocenění jí udělíme za dlouholetou práci pro obec, za aktivní podporu občanského, veřejného, společenského a kulturního života, jehož byla nedílnou součástí desítky let,“ uvedl Roman Jílek, starosta Boršic.

Jarmila Hanáková se narodila ve Zlíně, po škole pracovala jako kreslička u ČD Traťová distance Staré Město a po narození dcery Magdalény nastoupila v Boršicích do JZD, aby se opět vrátila k Českým drahám, kde zůstala až do důchodu. Jejím koníčkem byla turistika, založila TOM Kamzík, kde vedla děti k poznávání přírody. Jezdila s nimi po soutěžích (orientační běh, vázání uzlů), pořádala letní tábory u nás i v zahraničí (Jugoslávie). Založila Boršickou 15 a později 30. Práci s mládeží se věnovala bezmála čtyřicet let. Když vedení turistického oddílu předala Heleně Doubravové, založila tzv. Babinec, ve kterém se začaly scházet místní ženy "na pokec" a pořádaly výlety do okolí. „Měla ráda i zpěv, který uplatnila v pevěckém souboru BUDU v Buchlovicích. Jejím vytouženým cílem byla cesta do Nepálu, Svatojakubská pouť do Santiaga de Compotela a zdolání vrcholu Mount Everest. Vše si splnila, Everest zdolávala už v pokročilém věku vyšlapáváním na Buchlov tak dlouho, až došla na vrchol nejvyšší hory světa. Celý život věnovala rodině, vnukovi a turistice,“ svěřila se sestra Marie Hůlková.

Jarmila Hanáková učila děti láce k přírodě, ke zvířatům, pro všechny byla více než vedoucí kamarádkou, přítelem, ale hlavně velkým člověkem. „Milovala svět a milovala lidi. Věděla, co je v životě důležité. Rozdávala radost vlastnoručně vyráběnými dárečky, vždycky měla pochopení a našla dobré slovo. Už teď nám chybí. Ale vím, že je tam, kde je jí nejlépe. Je na své další pouti… Je dál, než si umíme předtavit, ale stačí vzhlédnout k nebi...,“ vyznala se Helena Doubravová, vedoucí Kamzíku.