Se Zuzkou si osud nepěkně zahrál, lidé ji na léčbu poslali za tři dny 300 tisíc

Foto: archiv HZS Zlínského kraje  /  Zuzuně Horákové se 17. ledna 2020 převrátil život naruby, při cestě s přítelem jim nedal přednost řidič tatrovky.

Obrovskou vlnu solidarity vzbudil osud Zuzany Horákové, bývalé servírky vyhlášeného baru v Uherském Hradišti, která už třetím rokem bojuje s vážnými následky dopravních nehod! I když se její zdravotní stav po krůčcích zlepšuje, rodině schází peníze na návštěvy rehabilitačního centra v Ostravě. A tak ožila sbírka na portálu donio.cz, kde lidé nastřádali potřebných 300 tisíc korun za necelé tři dny.

Zuzaně se život převrátil vzhůru nohama 17. ledna 2020. Jela s přítelem ze Zlechova do Nedakonic, když jim cestu zkřížil třiašedesátiletý řidič nákladního vozidla Tatra. „Vyjel z vedlejší pozemní komunikace a nedal přednost dodávce Volkwagen. Senior ze srážky vyvázl bez zranění, mladý řidič utrpěl lehké zranění, jeho spolujezdkyni převáželi záchranáři s těžkým zraněním do nemocnice ve Zlíně,“ líčila nehodu Monika Kozumplíková, krajská policejní mluvčí. Jenže při převozu sanitka havarovala v Otrokovicích. I když jela se zapnutým výstražným znamením, do cesty jí z vedlejší silnice vjelo auto. Seznam Zuzaniných zranění tak ještě narostl. „Prasklá lebeční kost, pohmoždění mozku s krvácením, poraněná plíce, játra, zlomenina klíční kosti, tříštivá zlomenina kosti stehenní, mnohočetné žilní trombózy. Na levou stranu těla jsem ochrnula,“ vypočítala na crowdfundingové platformě pětadvacetiletá bojovnice, která ležela dlouhých šest týdnů v umělém spánku.

Když se probudila, začínala od nuly. Mluvila z cesty, nesrozumitelně, nesloužila jí paměť a skončila na vozíku. Ale nikdy se nevzdala a nevzdá. „S myšlením a řečí už jsem na tom o dost lépe, chodím s pomocí chodítka, hůlek a vždy s oporou druhé osoby. Zatím mi totiž stále chybí stabilita, levá polovina těla ještě zlobí. Sním, že jednou zase vyjdu na ulici sama, bez opory a vrátím se zpět do života,“ svěřila se Horáková, která má za sebou nespočet pobytů v rehabilitačních ústavech a návštěv u soukromých fyzioterapeutů. „Pociťovala jsem větší i menší účinky postupů, které pokaždé neodpovídaly vynaloženým nákladům. Až jsme objevili rehabilitační centrum Pokrok v Ostravě, kde jsme pocítila, že se zase s kondicí posouvám dál,“ prozradila.

Jenže na další procedury na severu Moravy i dopravu potřebuje finanční prostředky, pojišťovna totiž pobyt v rehabilitačních zařízeních proplácí jen dvakrát ročně. „Z Uherskohradišťska je to poměrně daleko, z finančních důvodů je pro mě nedosažitelný i počet potřebných procedur. I když nevím, jak velký krok mi chybí ke zdraví, vím, že sama jej neujdu,“ žádá o pomoc Horáková.

Její osud vyvolal nebývalou štědrost, cílovou částka 300 tisíc korun totiž lidé nastřádali za necelé tři dny. A peníze stále přibývají. „Co nepoužiju na rehabilitaci, věnuju dalším potřebným. Všem moc děkuju,“ vzkázala Zuzana.