Senát parlamentu České republiky v roce 2026 slaví 30 let výročí znovuobnovení své existence. Za toto období je význam a smysl fungování Senátu podrobováno pravidelnému hodnocení veřejnosti. Na základě veřejného vnímání jde z ústavních institucí o dlouhodobě nejdůvěryhodnější část. Přesto zaznívají hlasy o smyslu Senátu. Na tyto i další otázky jsme se zeptali senátora Oldřicha Hájka.

„Děkuji za uvedení a nejprve bych se věnovat otázce k Senátu. Ústavní systémy republik premiérského modelu (jiným druhem řízení státu je třeba model prezidentský – např. USA) mohou mít jedno, či dvoukomorový parlament. Obecně vychází, že při velikosti země v počtu 11 mil. obyvatel by stačil jednokomorový parlament se 100 poslanci. Přiznám se, že bych tedy hlasoval PRO návrh na zrušení Senátu. Ovšem pro takovou pozici aktuálně nevidím prostor, kdy je potřeba souhlasu 2/3 jak poslanců, tak senátorů. Na druhé straně, pokud region zastupuje aktivní senátor, může mnoho věcí, tak řečeno „posunout“, říká Hájek.

Na letošní rok připadá 30 let výročí znovuobnovení Senátu?

Historie českého Senátu je delší a sahá do roku 1920, kdy proběhly první volby do horní parlamentní komory. Senát existoval během celé první republiky a byl v podstatě zrušen v roce 1948. Obnoven byl v roce 1996, proto na letošní rok připadá 30. výročí opětovného fungování Senátu. Nutno podotknout, že i během první republiky bojoval Senát o „své místo na slunci“, viz například dobový komentář:

„Už tehdy, kdy byl vytvořen senát v této podobě, ozvaly se hlasy, že k ničemu nebude. A ukázalo se vskutku, že po celou dobu svého trvání neučinil ničeho, co by se podobalo činu. Naprostý úpadek jeho vlivu jest mimo jiné pozorovati také z té okolnosti, že jeho členové, ač je mezi nimi jistě řada významných osobností, byli úplně odsunuti stranou, jde-li o sestavování vlády. Zatím má senát pro politické strany jen tu nepopíratelnou výhodu, že mohou v něm umístiti své politické veterány, o které by se, kdyby nebylo tohoto pensijního ústavu, musili mnohdy postarati jinak…“
— Ferdinand Peroutka

Mně osobně přijde text tohoto významného autora za velmi trefný a velmi se mi líbí. Změnit toto vnímání je snad nemožný úkol a každý senátor by měl být aktivní v práci ve svém obvodu. To je to pojítko regionu s centrem a výsledkem této snahy a aktivity může být v budoucnu snad i lepší náhled na Senát jako celek.

Jak Vy pracujete pro region? Nějaký konkrétní příklad?

I přes relativně krátké období, kdy ještě neuplynuly dva roky, co mám tu čest zastupovat náš region, se snažím být nápomocen všem aktérům našeho kraje v řešení jejich problémů. Myslím, že se v regionu od Tlumačova po Žítkovou podařilo už celou řadu věcí podpořit a lehce „popostrčit“ vpřed. Ale pokud bych měl za toto období vybrat jednu konkrétní věc, určitě bych zamířil do Nedachlebic. V Nedachlebicích připravovali projekt dětské skupiny, který měl velkou stavební část. Tento finančně náročný projekt byl realizován s cílem získání dotace Evropské unie. Po vlastní realizaci, ale před vyplacením dotace, následovala kontrolní část projektu, která nejevila přesné časové ukončení. Jsem velmi rád, že jsem mohl zprostředkovat efektivní setkání s ministrem Alešem Juchelkou a starostou Josefem Jandoušem. Dnes již dětská skupina Včelka úspěšně funguje, pomáhá řešit kapacitní situaci mateřské školy a zároveň naplňuje nové zákonné požadavky v oblasti předškolní péče. Projekt je navíc již zařazen do desetiletého období udržitelnosti.

V činnosti senátora je ještě rovina senátní, v Praze. Co byste za uplynulé období zmínil?

V tomto prvním dvouletém období jsem byl zpravodajem celé řady zákonů a senátních tisků. Zde, pokud bych měl opět vybrat jeden senátní tisk, byl by to jistě návrh zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Krom vlastního obsahu, kdy meritem věci bylo snížení vyměřovacího základu OSVČ na 35 % ze 40% průměrné mzdy, byl zajímavý i průběh projednání tohoto zákona. Velmi rád jsem byl zpravodajem, protože pak jsem více účasten legislativních postupů v průběhu projednávání. Jde o zajímavou zkušenost a hlubší seznámení s těmito procesy a přiznám se, že jsem s tímto návrhem zákona díky tomuto více „žil“. Z hlediska hlasování jsem byl pochopitelně PRO návrh.

Jde zatím o krátké období, ale přece. Navrhnul jste nějaký zákon?

Ano. Společně s kolegy jsme podali, a podotýkám že úspěšně, návrh novely zákona o pozemních komunikacích. Navrhujeme změnu ustanovení zákona tak, aby jednodenní dálniční známka neplatila pouze po zbytek kalendářního dne, ale celých 24 hodin. Při současné právní úpravě, když si jednodenní známku koupíte např. v 16 hodin, platí jen do půlnoci. Ve výsledku ji tedy můžete využívat pouze osm hodin. A právě to chceme změnit. No a samozřejmě, pokud jde o Prahu a další činnost, nemohu opomenout květnový kulatý stůl věnovaný problematice sršně asijské.

Jistě, sršeň asijská. Jaké jsou závěry kulatého stolu?

Šlo již o druhý kulatý stůl na toto téma v Senátu a mám ambici se této problematice věnovat každoročně. Letos byl program kulatého stolu bohatší než loni, na základě loňských závěrů se nám přihlásila celá řada dalších institucí se zájmem vystoupit. Se sršní asijskou máme na našem území zatím letmé kontakty, naposledy v letošním jaru. Okolní země jsou invazí tohoto živočicha postiženy více. A samozřejmě nejvíce alarmující je situace ve Francii. V roce 2025 bylo nalezeno o 40 % hnízd více než v roce 2024, tedy konkrétně 19 980. A to jsou jen ta nalezená a zničená hnízda. Tento pokračující prudký meziroční nárůst ukazuje, že úživnost krajiny pro sršeň asijskou je mnohem vyšší, než jsme očekávali. Je dobře, že se na tuto situaci intenzivně připravujeme, protože je jen otázkou času, kdy bude výskyt sršně asijské i u nás stále častější.

Je možné navštívit Senát?

Určitě ano. Sídlem Senátu je areál Valdštejnského paláce spolu s Valdštejnskou zahradou, Valdštejnskou jízdárnou a dále Kolovratský palác a Malý Fürstenberský palác. Zejména Valdštejnská palác představuje nádhernou kulturní nemovitou památku, která je oblíbeným místem návštěv a výprav. Pokud byste měli zájem, velmi rád Valdštejnským palácem provedu. Jsem rád, že je o návštěvu tohoto prostoru v regionu zájem a již jsem měl to štěstí provést řadu výprav. Naposledy členy Českého svazu zahrádkářů ze Žlutavy a moc jsme si to užili! Z našeho regionu je to do Prahy opravdu daleko, ale za touto památkou to za tu cestu stojí.

Jaké další máte aktivity v regionu?

V zimních měsících jsem se intenzivně věnoval přednáškové činnosti, je to oblast mně blízká. Pro studenty středních škol se věnuji tématu ústavních systémů České republiky. Možná to vypadá jako nezáživné téma, ale ve skutečnosti jde o napínavou věc. Naopak pro žáky základních škol mám připravené téma, týkající se státních symbolů a korunovačních klenotů. Už jen fakt, že jsou zamčeny sedmi klíči je velmi zajímavý a každý klíč má navíc vlastní symboliku. A samozřejmě je na závěr každé přednášky prostor pro dotazy, a že jich je příval!

V regionu se děje mnoho akcí, kterou byste vyzdvihl?

Zejména v jarním období, konkrétně v květnu a červnu je v našem regionu nepřeberné množství společenských, sportovních a dalších významných událostí. Snažím se účastnit maximálního množství z nich, protože setkávání s lidmi z našeho regionu mi vlévá sílu do žil. 
Opět, pokud bych měl nějakou událost vyzdvihnout, tak by to byla oslava 70. výročí založení Základní školy Pod Vinohrady Uherský Brod. Je to škola jak ze škatulky. Perfektní sportovní zázemí. Technická, laboratorní vybavenost, jídelna, vše pod jednou střechou. A kvalifikovaný a milý pedagogický kolektiv a osvícené vedení. Oslavy výročí se opravdu povedly a škole přeji do dalších let žáky se zájmem o poznání. Jak jinak v rodišti učitele národů Jana Amose Komenského.

Co byste dodal závěrem?

Čtenářům bych popřál klidné léto. Přál bych si takové to normální léto, bez nějakých extrémů a výkyvů teplot. A určitě se podívejte na novinky na facebooku, či na webu senator24.cz. Váš Oldřich Hájek, včelař, ekonom a senátor.