Ve zdravotnictví chybí peníze. Přestože Uherskohradiťská nemocnice v těchto dnech otevřela nový interní pavilon, který stál na 360 milionů Kč a který bude nemocnice bance splácet několik let, všichni odborníci se shodují na tom, že zdravotní péče především v malých krajích je dlouhodobě kriticky podfinancována. Na to doplácí jak lékaři a zdravotní sestry, tak především pacienti. Na to, kdo za to může a co s tím, jsme se zeptali slováckého senátora Ivo Valenty.

Pane senátore, na konci minulého roku jste podal ústavní stížnosti proti diskriminaci v platbách za zdravotní péči. Co vás k tomu vedlo?
Již dva roky diskutujeme v rámci krajského zastupitelstva, jak dál s krajskými nemocnicemi a jak zajistit v našem kraji dostupnou a kvalitní zdravotní péči. A právě v rámci těchto diskusí jsem se dozvěděl, že jádrem problému je diskriminace v platbách, které platí zdravotní pojišťovny za jednotlivé lékařské výkony. Ani ve snu by mne nenapadlo, že za stejnou operaci platí pojišťovny lékařům v našem kraji třeba i 3,5krát menší peníze než za tu úplně stejnou operaci v Praze či Brně. Takový stav prostě nemůžeme akceptovat, a proto jsem se rozhodl, že se pokusím jej za pomoci předních odborníků změnit.

Čím je tato nerovnost v platbách od zdravotních pojišťoven způsobena?
Viníkem je celý systém úhradových vyhlášek, na základě kterých jsou vypočítávány platby za jednotlivé úkony pro jednotlivé nemocnice. Viděli jste někdy vzoreček, podle kterého se tyto platby vypočítávají? Já ano a i zkušení učitelé matematiky jen kroutili hlavou a shodovali se se mnou, že podle tak složitých propočtů to jednak není nikdo schopný vypočítat a jednak jde o systém, který svou složitostí má podle mého soudu pouze způsobit to, že se v něm nikdo nevyzná, a tak se jednoduše ukryje léty trpěná diskriminace v platbách za poskytovanou zdravotní péči. Navíc systém úhradových vyhlášek byl spuštěn někdy před 20 lety jako dočasný způsob, jak proplácet nemocnicím lékařské úkony. A od té doby nikdo nenašel odvahu s tímto diskriminačním systémem cokoliv udělat.

Jak tuto složitou hru čísel pociťují pacienti? Vždyť nemocnice fungují, dokonce zlepšují své hospodářské výsledky, staví se nové pavilony apod.
Tak především, odstranění diskriminace v platbách za zdravotní péči by pro nemocnice v našem kraji znamenalo ročně přibližně 1,2 miliardy Kč navíc. To jsou peníze, o které je dnes úhradové vyhlášky okrádají ve srovnání s jinými nemocnicemi v České repoublice. Pokud by při stejných lékařských výkonem měly nemocnice v kraji tyto peníze navíc, určitě by se to velmi viditelně projevilo také na kvalitě a dostupnosti zdravotní péče o pacienty. Hned by bylo na lepší přístroje a vybavení, hned by bylo na lepší mzdy pro lékaře a zdravotní sestry, hned by bylo možné udržet v našich nemocnicích zkušené odborníky a nemít obavy z toho, že nemocnice okresního typu zůstanou jen poliklinikou s úrazovou ambulancí, lůžky následné péče a rehabilitací.

Proč jste se rozhodl pro ústavní stížnost? Vždyť senátoři mohou sami navrhovat změny zákonů.
Nejdříve jsem oslovil přední odborníky na zdravotní právo, se kterými jsme dlouze diskutovali možnosti, jak tento stav změnit. Pro ústavní stížnost jsme se rozhodli především proto, abychom hlasitě upozornili na to, že systém proplácení zdravotní péče je diskriminační, odporuje ústavním zvyklostem a především způsobuje, že některým občanům naší země je odepřena stejně kvalitní a dostupná zdravotní péče, na rozdíl od obyvatel z jiných částí republiky. Zároveň jsem rád, že pod ústavní stížnost, kterou jsem inicioval, se během chvíle podepsalo 48 senátorů napříč politických spektrem. To pokládám za jasný signál, že jde o palčivý a naléhavý problém.

Co bude dál?
K ústavní stížnosti se na svém mimořádném lednovém zasedání připojilo také zastupitelstvo Zlínského kraje. V návaznosti na to jsem oslovil samosprávy okresních měst, aby taky v rámci svých zastupitelstev projednaly podporu ústavní stížnosti. Domnívám se, že je třeba vytvořit co nejsilnější politický tlak na to, aby se ministerstvo zdravotnictví a vláda začaly ihned zabývat systémovou změnou v systému plateb za zdravotní péči. Ústavnímu soudu bude trvat dlouhé měsice či několik let, než v této věci rozhodne. Tak dlouho bychom však čekat neměli a vláda by měla co nejdříve převzít legislativní iniciativu.