Sklárny jedou. Možná si založí i školu

Sklárny jedou. Možná si založí i školu
Foto: ara  /  Ředitel skláren Marek Mikláš ukazuje, co mají Rusové nejraději a co patří ke stále nejlukrativnějším zakázkám. „Neustále táhne český křišťál s nezbytnou značkou Bohemia. Na skle musí být hodně zlata, brusu a platiny.
Strání Zprávy 21 / 12 / 2012

Na jednu stranu jisté a lukrativní zakázky do Arábie a Ruska, na druhou lehké mrazení z postupného úbytku zručných, talentovaných a své práci oddaných dělníků. Do Skláren Květná se dnes nechodí s obavami, co bude zítra. Jenomže - ze 120 sklářů, kteří tady pracovali ještě na začátku devadesátých let, zbylo třicet. „A zastavit jejich vymírání může jediné, obnova zaniklé sklářské školy. Ještě to není definitivní, ale v brzké době chceme založit vlastní školu a zvrátit nepříjemný trend,“ říká Marek Mikláš, teprve čtyřiatřicetiletý ředitel. „Pro nás je nemyslitelné získat odborníky třeba na inzerát. Sklo máte každý den jiné. Je to hmota a její další proměna je uměleckou prací. Skláře proto nikde nesháníme. Pracujeme s třiceti nejlepšími a další si budeme muset vychovat sami.“
Mikláš patří, navzdory svému mládí, k pamětníkům. V roce 1992 byl jedním z posledních, kteří šli z učiliště rovnou k pecím. Před dvaceti lety začínal ve slavné továrně s bohatou a hrdou historií jako foukač skla. Později si vyzkoušel místo pomocníka sklářského mistra, huťmistra a vedoucího výroby. Ředitelem továrny je od června 2011. Přitom jen čtyři měsíce před jmenováním ho tížily černé myšlenky. „Sklárny byly tehdy před zavřením, ve třicetimilionové ztrátě. Bez nadsázky bylo otázkou měsíce, kdy spadneme do konkurzu a továrna založená už v roce 1794 knížetem Aloisem z Lichtenštejna skončí,“ vrací se o dva roky zpět. „Pak se nám ale rázem otevřely nové trhy a možnosti. Krach dokázal odvrátit Lubor Cerva, majitel Crystalite Bohemia, jehož jsme dnes důležitou součástí. Pamatuji si to přesně. Ke změně došlo 6. ledna 2011.“

Málokdo dnes může jako vy vyřadit ze svého slovníku slova krize, úspory, zdražování. Souhlasíte?
Ne tak docela. Daří se nám především proto, že jsme součástí velkého koncernu a už nemusíme nakupovat suroviny s rabatem. A také jsme, na rozdíl od jiných skláren, nezměnili orientaci. Z 99 procent vyrábíme na vývoz. Zbývající procento představuje výrobu dárkových sad, prezentace pro kraje nebo státní firmy. Ze zmíněných 99 procent pak zhruba 60 procent patří Rusku a dalších 25 arabským státům. Tady jde především o Egypt, Írán a Irák. Byli jsme prozíraví, když jsme se nezúčastnili kartelových dohod skláren, které se zaměřily výhradně na vývoz do Ameriky. Ostatně - tyto sklárny už na trhu nejsou. Především kvůli úpadku kursu amerického dolaru zůstaly na dně.

Rusko patří společně s arabskými státy ke konzervativcům, kteří jen neradi mění svoje zvyky. Nemůže se to odrazit na prodeji výrobků, jejichž design se stále vyvíjí a modernizuje?
Kdo nevymýšlí stále něco nového, ten nežije. Je ale pravdou, že naše novinky se uplatňují spíš v ostatních státech Evropy. Rusko a také arabský svět je sice přijímají, ale výhradně za podmínky, že vycházejí ze zavedené a stále oblíbené tradice. Zvyklosti se tam nemění.

Co tito zákazníci upřednostňují?
Pokud jde o Rusko, tam neustále táhne český křišťál s nezbytnou značkou Bohemia. Toto označení je pro klienty ze všech zemí bývalého Sovětského svazu, do kterých vyvážíme, naprostou nutností. Na skle musí být hodně zlata, brusu a platiny. K arabské klasice patří barvy, zejména pak tmavě modrá nebo granátová. Samozřejmě také hodně zlata, smaltu a kreseb. Kdybychom tady nabídli avantgardu, zákazníci ji zdvořilostně ocení, ale stejně si nakonec objednají to, na co jsou zvyklí. Zkrátka - vyžadují klasiku a svůj postoj nikdy nepřehodnotí ze dne na den. Naše designové kolekce vyhrávají na mezinárodní scéně pravidelně první ceny, ale třeba v Japonsku byste s nimi neuspěl. Pokud jde o zmíněné Japonce, ti si například nikdy nekoupí set s obvyklými šesti, ale jen s pěti skleničkami. Navíc každá musí mít podle tradice jinou barvu. K tomu bez výrazného dekoru, jen ten nejjemnější. To aby se nenarušil tvar.

Vaše křišťálová sada Safari Gold se proměnila v dárek k šedesátinám ruského prezidenta Vladimíra Putina.
Jednalo se o lepší zakázku od tradičního obchodního partnera Gazprom, ale musím říct, že patřila k jedné z mnoha. Nyní jen byla více na očích kvůli mediálně sledovanému jubileu známého politika. Dodávali jsme už do Senátu, sklem z Květné je vybaven také Pražský hrad. Mimochodem, už před padesáti lety jsme začali vyrábět pro anglický trůn, kam sklo stále dodáváme. K odběratelům dnes patří i Lichtenštejnové, tedy rod zakladatele naší továrny.

Sklárna v Květné, karlovarský Moser a továrna Egermann jsou posledními, které v republice nabízejí barevné sklo. To musí být s ohledem na stále nenasycené východní trhy velká devíza do budoucna.
Za 218 let u nás vznikly tisíce servisů a kombinací. Naše sklárna je v tomto směru VIP. Vyrábíme v klasické řadě celkem šestnáct odstínů barev a k tomu ještě křišťál. Něco podobného nemůže automatická výroba nikdy dosáhnout. To vám zajistí jen ruční výroba a tavení na pánvích. Na což jsme patřičně hrdí.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace