Skleněná restaurace ve tvaru spony? V Brodě řekli NE

Foto: Facebook  /  Takto si architekt Jiří Jílek představoval využití brodského Masarykova náměstí.

I když do obecních voleb zbývá ještě spousta času, uskuteční se až v říjnu 2018, v Uherském Brodě mají už dnes jeden úkol pro nové zastupitelstvo. Nejde přitom o nic bezvýznamného. Ve hře je budoucí využití centrálního Masarykova náměstí pro obchodní účely.
Než se současné vedení města rozhodlo otázku „postavit stánek, restauraci, nebo zahrádku“ odložit na neurčito, pokusilo se nejdříve hledat odpovědi v úzkém kruhu devítičlenné rady a následně také na sociálních sítích. Starosta Patrik Kunčar tady zveřejnil jak návrh architekta Jiřího Jílka, tak snímky makety se skutečnými rozměry stavby. Mimochodem, radní ji nechali postavit na náměstí inkognito. Nezasvěcený kolemjdoucí se mohl domnívat, že jde o lešení přichystané k opravě některé z přilehlých budov. Výsledek? Podle očekávání převaha odmítavých reakcí. „Počítali jsme s tím,“ přiznává starosta Kunčar. „Výsledná podoba stánku nás ohromila. Stavba byla mnohem větší, než se zdála na studii, která vyhrála veřejnou soutěž. Navíc se objevilo několik dalších problémů.“
Architekt Jílek navrhl postavit v jihovýchodním křídle náměstí nízkopodlažní restauraci ve tvaru kancelářské spony a se zrcadlovým efektem na stěnách. Problémy, o kterých hovoří starosta Kunčar, se týkaly požadavků hygieny na vybudování toalet pro hosty a také výše nákladů. Restaurace by bez vnitřního vybavení stála odhadem 1,5 milionu, po úpravách by se cena zvedla o další milion.
Masarykovo náměstí prošlo v minulých měsících náročnou obnovou. Součástí rekonstrukce byly také přípojky inženýrských sítí pro stavbu, která tady může vzniknout v blízké nebo vzdálenější budoucnosti. Imaginární stavba tak má už dnes napojení na elektřinu, vodu i kanalizaci.
„Vítězný návrh se mi v první rovině líbí, ale cíl stavby, aby se oživilo Masarykovo náměstí, ten by se nenaplnil,“ domnívá se místostarosta a radní David Surý. „Vybraná stavba, která navíc potřebuje vlastní sociální zařízení, by se hodila spíš na náměstí 1. máje, tam by lépe odrážela ráz města. Neboť ve spodní části Masarykova náměstí se má prodávat a v horní žít.“
Proč se vůbec radní pustili do akce s krajně nejistým koncem? Podle starosty Kunčara chtěli vyhovět požadavku veřejnosti, která po oživení centrální plochy volá sice nepravidelně, ale dlouhodobě. „Masarykovo náměstí se řeší už nejméně od roku 2005. Nejčastěji se objevuje myšlenka na vznik nějakého prodejního stánku nebo postavení restaurace s letní zahrádkou. Respektovali jsme proto přání obyvatel a rozhodli jsme se vypsat architektonickou soutěž,“ vysvětluje Patrik Kunčar. „Nakonec přišly tři návrhy, na které jsem byl sám zvědavý. Už tak totiž máme na náměstí mix nejrůznějších slohů. Návrh architekta Jílka evokoval funkcionalistický styl a částečně tak doplňoval „Kachlíkárnu“ stojící poblíž. Zdál se nám tudíž nejpřijatelnější. Za radní dnes mohu říct, že i když výsledky soutěže byly velmi těsné, žádný z návrhů nevzal nikoho za srdce. Proto jsme se rozhodli nechat otázku budoucího využití plochy našim nástupcům.“
Pokud by zůstalo jen na starostovi Kunčarovi, ten považuje za optimální variantu proměnit spodní korzo v pěší zónu. Nová restaurace by pak podle něj mohla vzniknout v městské budově na rohu náměstí, kde dnes sídlí lékárna. „Uvnitř by poté mohla vzniknout restaurace nebo vinárna a venku předzahrádka. Což by dnes nebylo vhodné. Také byste asi nerad seděl mezi parkujícími auty,“ poznamenal starosta.