Zní to jako pohádka, nebo ještě lépe - splnění dětského snu. Být doma, a přesto ve škole. Zasednout k počítači, a přesto na požádání stát za pomoci virtuální tabule na stupínku a plnit úkoly svého učitele. To vše od září do června a pak - hurá na prázdniny!
I když už možná pochybujete, nejde o žádné sci-fi, ale o realitu. Zdánlivě nesplnitelné dokázali v Základní a mateřské škole Březová proměnit v každodenní rutinu. Projekt, který v zemi nemá obdoby, dnes pomáhá jak dětem, které doprovází rodiče za prací do nejvzdálenějších koutů planety, tak školákům upoutaným kvůli nemoci na lůžko nebo kvůli hendikepu na vozík. Do virtuálních tříd se každý den ze svého vlastního pokoje připojují i desítky dětí, které mají za sebou nechtěnou zkušenost šikany nebo kvůli rozvoji výjimečného sportovního talentu nestíhají klasickou školní docházku. Zkrátka - škola v malé pohraniční obci není jen centrem naděje pro rodiče a děti. Jejich přání dokáže i naplnit. Přitom ještě před několika roky byla na odpis. Školáků ubývalo, rodiče raději vozili své ratolesti za vzděláním a sportem do blízkého Strání nebo Bánova.
„Pamatuju doby, kdy jsme měli sedmatřicet žáků a škola byla na zavření,“ vzpomíná Ludvík Zimčík, ředitel školy, kterou dnes navštěvuje 95 místních dětí a na dálku je denně ve spojení s devadesáti dalšími ze všech koutů republiky. Dalších dvacet školáků je roztroušených po Evropě i zámoří. „Zatím nejdál máme k dítěti, které žije se svými rodiči ve Spojených státech. Další jsou v Rakousku, Polsku a Belgii. Vůbec nejvzdálenější byl žák na Novém Zélandu, ale ten už je zpět v republice,“ vypočítává ředitel Zimčík.
Uprostřed minulého týdne přijela do Březové i šestičlenná skupina z „detašovaného“ pracoviště v Jablonci. Děti tady společně se svým učitelem Janem Prašivkou strávily dva dny společné výuky.
Školáci z Jablonce jsou vůbec samostatnou kapitolou. Na Slovácku totiž našli podporu ve svém dalším vzdělávání podle Montessori pedagogiky. „Jejich domovská základní škola nemá, na rozdíl od nás, na svém druhém stupni povolení k individuální formě vzdělávání. Rodiče si však přáli, aby děti pokračovaly touto formou, a tak se obrátili na nás,“ vysvětluje ředitel Ludvík Zimčík.
Připomeňme, že principem Montessori pedagogiky je, že učitel působí v roli rádce a rovnocenného partnera, který dítěti pomáhá na jeho cestě za objevováním a výukou, a projevuje vůči němu maximální vstřícnost a trpělivost.
Základní a mateřská škola Březová je však výjimečná především tím, že poskytuje nadstandard v podobě internetové školy. „Na vlastním portálu jsou vytvořeny stránky s virtuálními třídami od prvního do devátého ročníku. Každý na něm najde všechny vyučovací předměty, stačí kliknout na potřebné políčko,“ představuje výjimečný projekt Ludvík Zimčík. „K dispozici je on-line tematický plán na celý ročník, to aby žáci věděli, co všechno se mají naučit podle školního vzdělávacího programu. A pak jsou na portálu umístěny tisíce výukových materiálů v různých formátech.“
Škola využívá také přízně britských penzistů, manželského páru Ruth a Raye Bradleyových. Manželé si koupili přímo v Březové usedlost, kterou zrekonstruovali, a dnes v ní tráví většinu roku. Anglický pár patří k pravidelným návštěvníkům školy, kde vypomáhá s výukou anglického jazyka.
Třebaže netradiční způsob individuální výuky dovedli v Březové už téměř k dokonalosti, početný zástup odpůrců ubývá jen zvolna. Možná i proto zůstává škola stále jedinou v republice, která nabízí vzdělávání na obou stupních základní školy prostřednictvím počítačů a internetu. „Tento jiný způsob plnění povinné školní docházky je stále málo známý a řada lidí ho odmítá,“ přiznává ředitel Ludvík Zimčík. „My ale poskytujeme především nadstandard. Naši žáci jsou s učiteli v každodenním a nepřetržitém kontaktu. Vlastní projekt je postaven na maximálním využívání počítačů ve výuce, na elektronickém vzdělávání, takzvaném e-learningu, na řízeném samostudiu a na individuálních on-line konzultacích.“