Její život už dva roky připomíná děsivý sen, její školou povinný syn totiž propadl drogám a skončil v dětském domově. I když redakce DOBRÉHO DNE jméno maminky zná, nemůže ho zveřejnit. Stejně jako její příběh nemůže komentovat Oddělení sociálně právní ochrany dětí uherskohradišťské radnice (OSPOD). Mimochodem, OSPOD aktuálně řeší patnáct rodin, ve kterých nezletilé děti užívají návykové látky!
„Kluk začal užívat trávu ve dvanácti letech, kdy psychicky neunesl rozvod a chytil se party starších kluků. Objevily se problémy ve škole, které se stupňovaly. I když jsem vyhledala pomoc, obrátila se na Help, Charitu, OSPOD i psychologa, všechno bylo de facto k ničemu,“ říká se slzami v očích maminka. Její syn je aktuálně v dětském domově, odkud ale pravidelně utíká. „Bohužel vzhlíží k partě sedmnácti- až dvacetiletých kluků, která ho jen využívá. Posílají ho krást a za odměnu dostane trávu. Jelikož má za chvíli patnáct let, mám strach, že skončí ve vazbě. Ale nikdo mi nedokáže pomoci, třeba OSPOD hledá vinu jen ve mně, v rodičích,“ svěřila se maminka čtrnáctiletého chlapce, který ještě před dvěma lety patřil k nejlepším ve třídě. Dokonce ministroval. Ale pak přišel zlom… „Už jsem naprosto bezmocná, nevím, co mám dělat. Zvažovala jsem dokonce i založení spolku rodičů, co mají podobné problémy, abychom situaci řešili společně.“
I když OSPOD ze zákona nekomentuje jednotlivé případy, potvrdil, že spolupracuje s patnácti rodinami, ve kterých nezletilé děti užívají návykové látky. „Šest dětí užívá tvrdé drogy, převážně pervitin, osm dětí marihuanu. V jednom případě jde o dítě do patnácti let. Ale ne vždy se samozřejmě o užívání nebo experimentování s drogou dozvíme,“ říká František Elfmark, radní Uherského Hradiště.
Jakmile se rodiče na OSPOD obrátí, případ si převezme kurátor pro mládež. „Na schůzce zjišťuje veškeré informace. O jakou návykovou látku se jedná, projevy chování dítěte, abstinenční příznaky, změnu zdravotního stavu, školní docházku, sociální návyky, toulání, útěky z domova, případné sebepoškozování dítěte a také, kde si drogu opatřuje,“ prozradil prvotní postup Elfmark. Když se prokáže, že dítě návykové látky užívá, kurátor rodičům doporučí odbornou pomoc. Od spolupráce se Střediskem výchovné péče Help nebo centrem Podané ruce, kde je možné zajistit pravidelné náhodné testování na návykové látky i spolupráci s psychologem, přes sezení s dětským psychiatrem až po léčbu v psychiatrické nemocnici. Záleží na aktuálním zdravotním stavu. „Situaci pravidelně vyhodnocujeme a plánujeme další kroky. Pokračují společné schůzky, je sledována spolupráce s odborníky, dítě je motivováno k léčbě a ukončení závislosti,“ říká Elfmark. V případě, že dítě nespolupracuje, dál užívá drogy a jeho zdravotní stav se zhoršuje, OSPOD rodičům doporučí podání návrhu okresnímu soudu, aby dítě umístil do ústavního zařízení. „Jestliže je dítě v bezprostředním ohrožení života, podává návrh pracovník oddělení,“ zdůraznil radní.
Klíčovou roli přitom nehraje rodinné prostředí, drogy totiž užívají děti z ekonomicky dobře situovaných, sociálně slabších, úplných i neúplných rodin. „Spouštěčem je zpočátku experimentování zdůvodněné zvědavostí, únikem z problémů, módou, přizpůsobení se kolektivu nebo odbourání ostychu. Dívky také občas přiznají, že chtěly zhubnout a drogu jim někdo poradil jako řešení,“ prozradil Elfmark. Třebaže někteří rodiče mají na děti méně času, svoji roli hraje i osobnost a věk dítěte, vlivy sociálního okolí, aktuální krizová situace nebo jejich kumulace a snazší dostupnost drog. „Ale zároveň i pojetí výchovy a obraz společnosti, zahrnující krizi hodnot, zploštělé vztahy v rodinách i komunitách a preferenci materiálního pojetí života,“ dodal František Elfmark, radní Uherského Hradiště. „Hlavním problém ale je, že se pracovnice OSPOD vůbec nedokáží vcítit do rodičů, nechápou, co prožívají, a jen neustále opakují, že za vším stojí jejich špatná výchova. Ale má jediná chyba byla, že jsem musela pracovat, abych uživila tři děti, exmanžel mi nedává ani korunu,“ reagovala na postupy OSPOD nešťastná maminka.