Dojíždění za tělocvikem oddálila výjimka krajských hygieniků, na novou tělocvičnu Boršičtí nemají

Ani po tříletém snažení Základní škola v Boršicích nemá vlastní tělocvičnu, žáci stále cvičí v naprosto nevyhovujícím a navíc zdraví nebezpečném sále kulturního domu! Obci se totiž nedaří dosáhnout na žádný z dotačních titulů a z vlastních prostředků výstavbu tělocvičny neutáhne. Jedinou dobrou zprávou je prodloužení hygienické výjimky o dva roky, které má radnice na rozlousknutí „oříšku“.
Absence tělocvičny je obzvlášť citelná v zimních měsících, školáci cvičí ve víceúčelovém sále kulturního domu. „Na tancování je určitě perfektní, ale není vhodný na gymnastiku, míčové a jiné tělovýchovné aktivity. Podlaha je kluzká a nebezpečná, případné úrazy jdou na triko učitele a ředitele,“ říká Stanislav Horehleď, ředitel školy. Učitelé podle něj nemají šanci naplnit stávající učební osnovy. Třebaže jsou v sále koše na basketbal a v úvahu připadá i florbal nebo volejbal, vždy existuje vysoké riziku úrazu. Hygienici škole však ještě prodloužili výjimku, v opačném případě by žáky čekalo cestování. Podmínky? Vybudovat oddělené šatny, umývárny, záchody pro chlapce i dívky a opatřit podlahu protiskluznou vrstvou.
„Jedná se o hygienické nedostatky stavebně-technického rázu, které bezprostředně neohrožují zdraví dětí a žáků,“ potvrdila Vendula Ševčíková, vedoucí oddělení hygieny dětí a mladistvých Krajské hygienické stanice Zlínského kraje. „V budově dolní školy jsou k dispozici prostory, ze kterých se nenáročnou rekonstrukcí šatny s umývárnami a záchody dají vybudovat. Natřít podlahovou plochu taky asi nebude problém, ale háček je v kapacitě. Je vyhovující jen pro žáky prvního stupně,“ podotkl Horehleď.
Jestli kulturní dům neprojde do dvou let hygieniky požadovanými úpravami, žáci druhého stupně se v zimních měsících projedou autobusem. „Kromě dojíždění do jiného města či obce bychom ještě museli platit pronájem a dopravu žáků na výuku,“ dodává ředitel školy, který radním reprodukoval vyjádření hygieny. Obec však zase potřebuje sál pro kulturní činnost, pro niž byl kulturní dům ostatně postaven. „A prostorově není úprava možná, v úvahu připadá jen přístavba samostatných šaten a umýváren, která si však vyžádá velké náklady,“ posteskl si Horehleď. „Abychom splnili hygienické předpisy, uvažujeme o mobilním koberci, který při cvičení zakryje nevyhovující podlahu, ale záleží ještě na technických možnostech. Každopádně ale na kulturáku nemáme prostor na vybudování oddělených šaten a sociálních zařízení, bohužel v sedmdesátých letech minulého století se s provozováním tělocviku asi nepočítalo,“ říká Petr Matoušek, starosta Boršic.
Jako další řešení se nabízí výstavba zbrusu nové tělocvičny. Má to však háček. Obci chybějí peníze. „V minulosti se už několikrát měla stavět nová škola i s tělocvičnou. Bohužel se podařilo přistavět jen část objektu dolní školy. V roce 1995 byl pořízen nový územní plán obce a rezerva pro vybudování tělocvičny a rozšíření školy byla zrušena. Před čtyřmi lety jsme ale rezervu do územního plánu vrátili, vykoupili pozemky od dvou majitelů a zadali projekt,“ vrací se v čase Matoušek. Rozfázování výstavby na etapy podle něj nebylo možné. „Vždyž obec teprve loni splatila šestiletou půjčku 18 milionů od státního fondu životního prostředí na čistírnu odpadních vod a kanalizaci a máme pětimilionový úvěr na výstavbu Domova pokojného stáří, který splatíme v příštím roce. Žádné finanční rezervy prostě nemáme,“ zdůraznil Matoušek, který však zůstává optimistou. Věří, že do dvou let najde řešení a zabrání dojíždění žáků na hodiny tělesné výchovy. „Nejideálnější variantou je výstavba nové tělocvičny, jenže padesát milionů opravdu nemáme. Znovu se proto pokusíme dosáhnout na peníze z nějakého rozvojového programu, snad už se na nás usměje štěstí,“ přeje si Matoušek.