Slavnosti vína na dálku, u počítače? Proč ne

Slavnosti vína na dálku, u počítače? Proč ne
Foto: PAVEL PRINC
Uherské Hradiště Zprávy 12 / 09 / 2016

Napsal a publikoval desítky studií o historii oblékání. Lidový oděv byl tématem jeho disertační práce. Jeho příspěvky o krojích a studie o lidové architektuře a tanci najdete v několika norských encyklopediích.
Držitel titulu Ph.D. v oboru kulturní historie na univerzitě v Oslo, hlavní kurátor Anno muzea v Hedmarku.
Bjorn Sverre Hol Haugen. Nor, jemuž učarovalo Slovácko.
Jak asi tušíte, svoji první cestu na Moravu si načasoval na největší ze slavností, na termín Slováckých slavností vína a otevřených památek. Loni je zažil poprvé na vlastní kůži, ty letošní pak sledoval na dálku. Prostřednictvím sociálních sítí byl znovu se svými novými přáteli ze Slovácka.

Uherské Hradiště zaplnili o víkendu krojovaní. Proč jste letos chyběl?
Předně musím říct, že návštěva Slovácka pro mě zůstane zážitkem na celý život. Kolegové z etnologického oddělení Slováckého muzea se o mě úžasně starali a zařídili velmi zajímavý program, který překonal všechna moje očekávání. Trávili se mnou svůj volný čas při navštěvování dílen tradičních rukodělných technik, návštěvou slavností a hodů. Můj pracovní pobyt vznikl díky spolupráci Zlínského kraje s Hedmarkem. Tamní Anno muzeum mě pověřilo spoluprací se Slováckým muzeem v Uherském Hradišti. Loni jsem tedy dostal možnost zavítat na Slovácko na pracovní stáž a bádat v oblasti lidového oděvu. Letos naopak do Norska přicestuje na podobnou práci v terénu kolegyně ze Slováckého muzea. Výsledkem by pak měl být společný vědecký článek. A já se velmi těším na další spolupráci s hradišťským muzeem.

Mimochodem, čím vám kroje tolik učarovaly? Pamatujete si na první impuls, který u vás probudil zájem?
Historií oblékání se zabývám už přes dvacet let. Ale odkud můj zájem pochází, na to přesnou odpověď nemám. Vzpomínám si, že když mi bylo devět, tak jsem začal tančit ve folklorní skupině a byl jsem naprosto fascinovaný jak lidovým tancem, tak norským lidovým oděvem.

Jaké postavení má kroj v současné norské společnosti?
Zájem o lidový oděv vzrostl především koncem 19. století. Od té doby se totiž používal především jako symbol národního hnutí a symbol pro nezávislé obyvatelstvo Norska. Tato forma se šířila velmi rychle dál a lidový oděv měl mnoho obdob. V Norsku je známých na 450 lidových oděvů. Většina dívek si tento typ oděvu pořizuje už k prvnímu svatému přijímání, ale chlapci čekají, až budou dospělí.

Při jakých příležitostech si kroje oblékáte?
Slavnostních příležitostí je několik, především jde o oslavy Národního dne, biřmování nebo svatby. Také ho oblékají členové folklorních muzik a souborů při svých vystoupeních na festivalech.

Máte vlastní kroj?
Mám a dokonce několik variant. A oblékám si ho při rodinných oslavách a také při vystupování na folklorních festivalech. Kroj patří příležitostně také k oblečení při práci v muzeu, hlavně při různých propagačních akcích.
 
Co je pro norský kroj typické?
Naše kroje se velmi liší podle zeměpisných oblastí, věku, pohlaví, rodinného stavu a také příležitostí nošení. Nejdůležitější část oděvu je ženská pokrývka hlavy. Šátek či čepec ukazuje společenské postavení ženy a také to, jestli je svobodná, či vdaná. Ale nezbytnou součástí norského lidového oděvu jsou většinou stříbrné šperky, které se dnes používají více než pokrývky hlavy. Pokud jde o ženský oděv, ten se nejčastěji šije z vlněného sukna s živůtkem a plátěnou košilí pod ním. Zdoben bývá vlněnou výšivkou. Mužský oděv se skládá z kalhot, vesty a kabátku, to všechno doplňují vlněné punčochy, kožené boty s přezkami a plátěná košile s kloboukem. I muži se zdobí převážně stříbrnými šperky.

Existuje ve vaší zemi nějaký region, který má podobně vřelý vztah k lidovému oděvu jako Slovácko v Česku?
Když jsem poprvé spatřil slovácké kroje, napadly mě některé podobnosti s norským lidovým oděvem. Například jedna z pokrývek hlavy u družiček ve Strání, kterou zdobí korálky a flitry. Ta je velmi podobná jedné slavnostní pokrývce hlavy pro svobodné Norky. Za takovéto podobnosti jsem moc rád a velmi mne nadchly.

Je možné u vás spatřit něco podobného jako na Moravě, tedy starší obyvatele v malých vesnicích, kteří si vyjdou v kroji třeba na nákup nebo do kostela?
V Norsku se lidový oděv běžně používal asi do roku 1980. Tehdy jste ještě mohli spatřit ženy v Hallingdalu a Setesdalu, které nosily jejich specifický lidový oděv každý den. Ale stejně jako na Slovácku se lidový oděv začal později používat spíš jen ke slavnostním příležitostem.   

Na Slovácku patří lidový kroj k běžné výbavě šatníku. Platí něco podobného také v Norsku?
V některých oblastech mají občané lidový oděv dodnes ve skříni. Ale protože jde pouze o některé části země, tak nelze říct, že většina Norů vlastní svůj kroj. Spíš si nechávají šít nové. Některé z nich se vyrábí stejným způsobem jako dřív, ale řada z nich se už šije pod vlivem romantismu. Mezi ženami a muži pak panuje nepoměr. Zatímco přes šedesát procent Norek má doma svůj vlastní lidový oděv, u Norů je to o mnoho méně.

Na Slovácku se lidové motivy objevují v logu různých sportovních klubů, jsou přívlastkem při prodeji typických potravin, patří také k hudebním souborům. Má něco podobného v Norsku, případně jinde v Evropě, vůbec obdoby?
U nás je situace podobná, i když žádný z fotbalových klubů folklorní motivy nepoužívá. Lidové motivy se objevují především v reklamách na speciální produkty. Třeba holandský škrob se prodává v obalech s obrázkem dámy v ohromně naškrobené pokrývce hlavy. V Norsku je pak lidový oděv součástí loga jednoho z tradičních sýrů. Mimochodem, o lidových motivech v reklamě se debatovalo také při poslední severské konferenci. Jeden z vědců se zajímal o druh finského kroje, který se objevil ve více než sedmdesát let staré reklamě na kávu.

Když se vrátíme o rok zpět, a pomineme Slavnosti vína a otevřených památek, který ze zážitků na Moravě byl nejsilnější?
Samozřejmě návštěva Slováckého muzea a jeho oddělení. Překrásná byla stálá expozice Slovácko. Nahlédl jsem také do fotoarchivu, nějaký čas jsem strávil v knihovně studiem knih o lidovém oděvu. Společně s hradišťskými kolegy jsem navštívil Národní lidový ústav ve Strážnici a také muzeum v Brně. Spoustu času jsme strávili také dokumentováním hodů na Uherskohradišťsku.

A ten nejsilnější dojem?
Je těžké poukázat na jednu konkrétní věc, protože fantastických zážitků bylo opravdu hodně. Spousta z nich zůstane v mé mysli navždy. Jsem velice fascinován tím, jak tradice pokračují i v dnešní společnosti a staly se její součástí. Ale pokud mám opravdu poukázat na jeden zážitek, tak to bylo setkání s úžasnou dámou Marií Skrežinovou, která neuvěřitelným způsobem vytváří květinové věnce ke kroji.

Evropa a její kroje. Jaká asi bude společná budoucnost?
Lidový oděv se dnes používá na většině míst kontinentu a já doufám, že nová doba najde svoji hrdost a radost v jeho užívání i v dalších letech.

Který z evropských krojů vás nejvíc oslovil?
Na kroji oceňuji bohatost barev, vyšívání a hlavně jeho úplnost. Takže vybrat jednoho favorita je nemožné. Zajímám se také o to, jaké rozmanitosti původního lidového oděvu můžeme vidět při jeho současném používání. Favoritů by tady byla spousta, ale vítěze nemám.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace