Slovácko, do zbraně! Ale má vůbec kdo střílet?

Slovácko, do zbraně! Ale má vůbec kdo střílet?
Foto: ilustrační foto  /  Povinná základní vojenská služba byla v Česku zrušena v roce 2004, vláda však uvažuje o jejím opětovném zavedení.
Slovácko Zprávy 30 / 03 / 2016

Říká se, že kdo je připraven, není ohrožen. Skutečně? Při pročítání vojenských statistik to svádí spíš ke špatné náladě než k pocitu jistoty. Bránit zemi je dnes připraveno zhruba jedenadvacet tisíc vojáků profesionální armády a respekt příliš nebudí ani počet aktivní zálohy. Do boje může poslat 1 500 mužů. Dobrou zprávou je, že zatímco před rokem 1989 se mladí muži tehdy povinnému vojenskému výcviku vyhýbali, dnes se vývoj obrací. A jakkoliv se to nezdá, silové složky v zemi pracují na plné obrátky. Důkazem je aktivita v podobě nejrůznějších cvičení zaměřených jak na možné vyhrocení uprchlické vlny, tak na válečný konflikt.

Dva manuály pro velitele
Pokud by se mezinárodní situace vyhrotila, vláda vyhlásí buď válečný stav, nebo stav ohrožení státu. Následně povolá všechny odvedené do 60 let, což je zhruba 1,5 milionu mužů.
Jakou roli by v takovém případě hrál Zlínský kraj? Kdo by koordinoval situaci a jak by se informace rozšiřovaly k obyvatelům v případě výpadků energie a mobilních sítí?
„V oblasti krizového řízení má rozhodující roli hejtman a krajský úřad, který koordinuje situaci v regionu buď podle Krizového plánu kraje, nebo podle Dílčího plánu obrany kraje. Na území pak mají rozhodující roli starostové obcí s rozšířenou působností a jejich městské úřady,“ odpovídá Jan Vandík z tiskového odboru zlínského hejtmanství. „Z hlediska kraje se přistupuje ke všem regionům stejně, takže Slovácko by nebylo žádnou výjimkou. V případě výpadku energií nebo mobilních sítí by se informace rozšiřovaly náhradním způsobem.“
Alternativu v tomto případě představují hlasové sirény, které vydrží bez energie 24 hodin. Spustily by se elektrocentrály, pevné linky, vysílačky, regionem by začal křižovat kurýr.

Kino Hvězda jako protiatomový kryt
Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje zpracovává a pravidelně aktualizuje seznam objektů, které se v regionu mohou rychle proměnit ve společné noclehárny. Kapacita nouzového ubytování v celém Zlínském kraji je přibližně 20 tisíc osob. „Základním způsobem ochrany obyvatelstva dnes nejsou stálé úkryty, ale improvizované úkryty,“ podotýká Jan Vandík.
Na seznamu tlakově odolných krytů, lidově protiatomových bunkrů, je v celém kraji 61 objektů. Ochránily by 23 130 lidí, což je přibližně 3,9 procenta obyvatelstva Zlínského kraje. Všechny kryty mají pravidelnou údržbu a kontrolní testy těsnění a vzduchových filtrů.
Většina úkrytů je stará několik desítek let, avšak ten nejmladší pochází z roku 1993 a leží na zlínském sídlišti Jižní Svahy. Mimochodem, na nejlidnatějším sídlišti v regionu, kde žije přes 23 tisíc lidí, se nachází celkem tři protiatomové kryty. V celém městě je jich devět. Desítky dalších malých krytů jsou ve Zlíně v jednotlivých domech, kde se o ně starají jejich vlastníci.
Pokud jde o metropoli Slovácka, v nouzové noclehárny by se v Uherském Hradišti mohlo proměnit několik budov. „Avšak aby se některé objekty mohly proměnit v improvizované, respektive „nouzové“ noclehárny, záleželo by především na charakteru a rozsahu vzniklé situace a množství osob, pro které by bylo nouzového noclehu zapotřebí,“ říká Jan Pášma, mluvčí města. „V Uherském Hradišti by pro tyto potřeby mohly sloužit vhodné objekty především v majetku města nebo kraje, a to podle rozhodnutí oprávněných orgánů. Šlo by především o školy, tělocvičny, sportovní haly a kulturní zařízení. Mimochodem, jediným objektem, se kterým se v čase stavby počítalo jako s protiatomovým krytem, je pouze kino Hvězda.“
Samostatnou kapitolou je osud vůbec největšího krytu v kraji, kdysi tajného objektu N12 z roku 1945. Leží 35 metrů pod zemí ve svahu pod Hradskou ulicí ve Zlíně. Rozprostírá se na ploše 930 metrů čtverečních s bezmála 3,5 metru vysokou klenbou. Nyní je v soukromém majetku a čeká na proměnu. V plánech je přestavba na centrum zábavy včetně promítání filmů, pořádání koncertů nebo lovu ryb v přilehlé městské přehradě. Majitel k tomu bude potřebovat na 50 milionů korun.

Aktivní záloha? 90 mužů
A jakým počtem aktivních vojáků a vojáků v záloze dnes Zlínský kraj disponuje? „V našem teritoriu působí v současné době pouze Centrum zdravotnického materiálu, které sídlí v Bystřici pod Hostýnem, a Krajské vojenské velitelství Zlín,“ říká Radek Henner, plukovník generálního štábu a ředitel Krajského vojenského velitelství Zlín (KVV). „Celkové počty zaměstnanců Ministerstva obrany ve Zlínském kraji se orientačně pohybují kolem 110 vojáků ve služebním poměru, občanských a státních zaměstnanců. K počtům vojáků v záloze mohu zmínit pouze aktuální počty vojáků v aktivní záloze, kterých je k dnešnímu dni devadesát. Počty vojáků v povinné záloze nejsem oprávněn zveřejňovat.“
Region se podle dobře informovaného zdroje začíná stále víc potýkat s nedostatkem nováčků. Armáda by jich měla jen letos získat nejméně dvě tisícovky. „Určitě se to dá zvládnout, ale proces to není nijak krátký. Začíná se totiž projevovat zrušení náborových oddělení. Rekruti v nich dříve působili u každého krajského velitelství. Jenomže před zhruba čtyřmi lety se všechna oddělení zrušila,“ podotýká zdroj.
Ředitel KVV Zlín upřesnil, že v zemi dnes působí jen tři rekrutační střediska, a to v Praze, Brně a Olomouci. Celorepublikové statistiky pak zpracovává a vyhodnocuje jen hlavní středisko v Praze. „KVV Zlín je pouze „podatelnou“ žádostí o přijetí do poměru vojáka z povolání, které dále postupujeme do pražského střediska,“ shrnul Radek Henner.
Pokud se chcete vydat na „cestu do stejnokroje, veškeré potřebné informace nabízí Ministerstvo obrany na svém oficiálním webu www.army v sekci „kariéra“.

231. pěší rota hlásí příchod
Největší cvičení aktivních záloh ozbrojených sil České republiky, které od 3. března do 22. dubna probíhá ve výcvikovém prostoru Libavá, podpoří od středy 30. března i 231. pěší rota aktivních záloh KVV Zlín.
„Jde o doposud nejvýznamnější cvičení jednotek aktivní zálohy,“ upozorňuje na akci s výmluvným názvem Hradba 2016 Petra Drbalová, mluvčí KVV Zlín. „231. pěší rota se do cvičení zapojí v pátém devítidenním bloku, který potrvá od 30. března do 8. dubna. Spolu s nimi budou zároveň cvičit také příslušníci aktivní zálohy při Krajském vojenském velitelství České Budějovice. Cílem cvičení je prověrka připravenosti vojáků aktivní zálohy k plnění úkolů při operačním nasazení a při podpoře Policie České republiky. Cvičení rovněž prověří vojáky při střežení objektů důležitých pro obranu státu a při ochraně úseků státních hranic.“
Účastníci si prověří také topografickou, střeleckou, chemickou, zdravotní, taktickou a ženijní přípravu. Aktivní zálohy mohou přitom neustále počítat s podporou profesionálních útvarů armády.
Ve Srubovém táboru Smilov, který se nachází v Libavé, má svůj stan šedesátičlenný řídící štáb. Na cvičišti se postupně objeví jednotky ze všech krajů republiky a také z roty Aktivní zálohy Vojenské policie Olomouc. Celkem bylo povoláno přes 1 100 příslušníků aktivní zálohy.
,,Připravenost aktivní zálohy k operačnímu nasazení je jedna z hlavních priorit Armády České republiky a současně hlavní úkol cvičení Hradba 2016. Na přípravu, která trvala od října roku 2015 a podílelo se na ní více jak 100 příslušníků armády, jsme kladli velký důraz. Hlavním úkolem řídícího štábu bylo vybudovat adekvátní zázemí a připravit jednotlivé námětové situace, které budou odpovídat reálnému prostředí a situacím,“ prohlásil na úvod cvičení plukovník Jaroslav Hrabec z Krajského vojenského velitelství Ostrava.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace