Smrk nezachránila ani petice
Foto: MIC UB / Smrk už před chrámem Mistra Jana Husa nestojí, do městské zástavby podle radnice nepatří.
Smrk u chrámu Mistra Jana Husa v Uherském Brodě nezachránila ani petice, ustoupil dlouhodobému záměru radnice revitalizovat okolí kostela a zpřístupnit cestu kolem dochovaných gotických hradeb v jižní části města. Jehličnatý strom v městské zástavbě navíc odborníci považují za přežitek.
„Smrk byl určený k pokácení už v roce 2019, prostor před nejstarším kostelem v Uherském Bodě (první zmínky o něm pocházejí už ze 13. století - pozn. autora) už potřebuje rekonstrukci i úpravu veřejné zeleně jako sůl,“ vysvětlil David Surý, místostarosta Uherského Brodu. Jako první tak nakonec padl k zemi smrk za lodí chrámu. „Jeho kořeny se opíraly o zídku, kterou pozvolna narušovaly. Smrk, stojící vlevo před hlavním vchodem, přišel na řadu až loni. Rok jsme čekali, aby nepřišel vniveč. Jelikož byl rovněž symetrický a rovný, měsíc plnil funkci vánočního stromu,“ připomněl Surý.
Obyvatelé Uherského Brodu však neměli pro kácení vzrostlého smrku pochopení, dokonce ožila petice za jeho záchranu, kterou podepsalo 44 lidí. Petenti argumentovali, že jde o významný prvek městské zeleně a ekosystému, který poskytuje útočiště ptákům a další fauně. „Argumenty petentů nechci komentovat, je to jejich právo na názor. Město má ovšem reálnou odpovědnost za zdraví a škody způsobené nebezpečnými stromy. Skutečností totiž je, že smrk jako dřevina v městském prostoru je zcela nevhodný a v rámci výsadeb jej umisťujeme zásadně na bezpečná místa,“ zdůraznil Surý s tím, že radnice už od roku 2016 sází smrky mimo zástavbu, aby je budoucí generace využily právě v době Vánoc. Kritické hlasy, že radnice hlavně kácí, odmítá. „Žádný strom neroste do nebe, zeleň a především stromy je nutné obnovovat. Když se projdete městem i blízkým okolím, uvidíte spousty nových stromů, polní cesty, interakční prvky nebo větrolamy. Za dva roky jsme vysadili přes tři tisíce stromů, letos přidáme desítky dalších,“ prozradil místostarosta, odpovědný za životní prostředí.
Ale zpět k chrámu Mistra Jana Husa. Smrk ustoupil studii, která počítá s revitalizací prostoru a zpřístupněním cesty kolem hradeb v jižní části města. „V prostoru vysadíme listnaté stromy, které odpařují až o třicet procent více vody než jehličnany, a tedy výrazněji zlepšují mikroklima,“ poznamenal Surý.