Souboj architektů skončil, bývalá věznice zná budoucí tvář

Souboj architektů skončil, bývalá věznice zná budoucí tvář
Foto: Město Uherské Hradiště  /  Vítězný návrh podtrhuje význam místa s důrazem na vytvoření moderní demokratické instituce s historickou pamětí.
Uherské Hradiště Zprávy 30 / 11 / 2022

Architektonicko-urbanistická soutěž na proměnu areálu nechvalně proslulé bývalé věznice v Uherském Hradišti skončila, u odborné poroty vyhrál návrh z dílny pražských architektů. Objekt v centru města čekají významné úpravy, vedle justičních složek v jedné části najde sídlo i Národní památník, který připomene hrůzy totalitního režimu.

„Jedná se o důležitý milník v záchraně jedinečného areálu v historii úřadu. Soutěž přilákala přední architektonické ateliéry z Česka i Slovenska. Vítězný návrh se stane podkladem pro další nezbytné kroky, jako je zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí, stavební povolení i samotnou rekonstrukci,“ prohlásila Kateřina Arajmu, generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který je správcem rozlehlého komplexu bývalé věznice. Architektonickou soutěž vyhlásil poprvé v historii, přišlo devět návrhů.

Autory vítězného jsou Jiří Opočenský, Štěpán Valouch, Ondřej Králík a Jan Sulzer, který se chopil krajinářského řešení. Porota ocenila hlavně celkové architektonické řešení, použité materiály i detail veřejného prostoru, který podtrhuje význam místa s důrazem na vytvoření moderní demokratické instituce s historickou pamětí. „Návrh nyní projde dopracováním na základě doporučení odborné poroty a očekáváme upřesňování s budoucími uživateli, včetně partnerského dialogu s městem,“ doplnila Arajmu.

Památkově chráněný brownfiled v centru města se každopádně změní v důstojný areál 21. století. „Zásadní proměna se vypořádá s chátrajícím objektem v městské památkové zóně, který v sobě nese i tragickou minulost, a vytvoří nový veřejný prostor. Vítězný návrh ovlivní podobu města na desetiletí dopředu, velmi dobře však nakládá s potřebami pro život, pokrývá požadavky budoucích uživatelů a dává prostor pro vybudování paměťové instituce,“ uvedl Stanislav Blaha, starosta Uherského Hradiště.

Areál je mimořádně zakonzervovaným místem paměti, v podobě tisíců lidských osudů jím doslova prošly dějiny 20. století. Věznice přitom dlouho chátrala, byla na pokraji zájmu. V roce 2009 dokonce hrozil její odprodej ve veřejné dražbě… Snaha proměnit místo, kde trpěli nevinní, v komerční prostory vedle ke vzniku občanského spolku Memoria. „O proměnu chátrající věznice usilujeme už více než deset let, byla jsem ještě studentka místního gymnázia. Jednoznačně jsem dospěla k závěru, že naše země nemá stále dostatečnou strukturu institucí, které se věnují 20. století, zneužívání moci, hledání spravedlnosti a lidským právům,“ prohlásila Anna Stránská, předsedkyně spolku Memoria, který je jedním z hlavních motorů rekonstrukce bývalé věznice.

Ledy se však daly do pohybu až v roce 2016, kdy Úřad pro zastupování státu ve věcech (ÚZSVM) majetkových, ministerstvo financí, kultury i spravedlnosti, okresní soud, město a Zlínský kraj uzavřely memorandum o budoucím využití věznice. O rok později přešel objekt do správy ÚZSVM, který připravuje rekonstrukci. Po vyklizení areálu proběhl stavebně technický průzkum, na který navázala architektonicko-urbanistická soutěž.

Zrod a podobu čtvrtého Národní památníku v zemi, a vůbec prvního se zaměřením na totalitní režim, má pod palcem Moravské zemské muzeum. „Národní památník Věznice Uherské Hradiště připomene nejen jedno z nejtemnějších období národní historie, ale stane se také živým paměťovým pracovištěm s odbornou knihovnou, badatelnou a zejména výstavními i edukačními programy primárně pro školní mládež. Široké veřejnosti nabídne i další služby, jako kavárnu, specializovaný prodej publikací nebo pietní klidový prostor,“ prozradil Jiří Mitáček, ředitel Moravského zemského muzea, které je závislé na financování od ministerstva kultury. I proto je klíčové, že je proměna areálu v programovém prohlášení vlády. „Zásadní je důraz na autenticitu celého prostoru, na emoci, kterou přináší, sdělení genia loci. Podobně jako v Yad Vashem v Tel Avivu nebo nedalekém Terror Háza Múzeum v Budapešti. Součástí plánů je rovněž vybudování pietního dvora s vyznačením míst dvou popravišť z doby po druhé světové válce a z 50. let,“ doplnil základní vizi Mitáček.

Ještě než Národní památník ožije, spolek Memoria spustil kampaň Sbíráme vzpomínky, která pomáhá objevovat další dosud neznámé střípky z minulosti věznice a realizovat vzdělávací a osvětové programy. Vzniká rovněž dočasná expozice Za zdí, která virtuálně zpřístupní během rekonstrukce aspoň část areálu a jeho minulosti, a probíhá natáčení filmu Vězení dějin. „Věznice mnohé vzala, ale dnes nám může spoustu dát. Zamyšlení, poučení, dějinný nadhled. Porozumění příběhům s věznicí spojených nám všem pomůže tvořit budoucnost, která nebude opakovat chyby minulosti,“ zamýšlí se Stránská, předsedkyně spolku Memoria.

Stát plánuje zahájení rekonstrukce v roce 2025, komplex budov se veřejnosti otevře o tři roky později. Všechny soutěžní návrhy radnice představí na výstavě v Redutě, její vernisáž se uskuteční v pátek 9. prosince.

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace