Soud zrušil ortel báňského úřadu. Hrozba těžby se znovu odkládá

Foto: iDobryDen.cz

Kauza zamýšlené těžby štěrkopísku mezi Uherským Ostrohem a Moravským Pískem nekončí, vrací se na stůl Českého báňského úřadu, který opět rozhodne, jestli promění pole v dobývací území. Jihomoravský kraj totiž společně s dalšími obcemi uspěl s žalobou u brněnského krajského soudu. I když lidem, kteří protestují proti záměru společnosti České štěrkopísky, svitla jiskřička naděje na zvrat, vše směřuje k závěrečné „bitvě“ u Ústavního soudu.

„S těžbou štěrkopísku dlouhodobě nesouhlasíme, rozsudek proto vítáme. Klíčové přitom není odůvodnění, ale výrok samotný,“ uvedla Monika Brindzáková, mluvčí Jihomoravského kraje, v narážce na tvrzení vedení těžařské společnosti, podle kterých soud vrátil případ k báňskému úřadu jen kvůli formálním nedostatkům.

„Povolovací proces k záměru u Uherského Ostrohu se vleče už léta, málokdo se v něm už vyzná. Správní orgány zároveň čelí značnému tlaku médií a dotčené veřejnosti. I proto nepodáme kasační stížnost a necháme Český báňský úřad v klidu znovu rozhodnout, přestože s některými důvody, proč soud žalobě vyhověl, nesouhlasíme,“ reagoval advokát Tomáš Uherek, zastupující společnost České štěrkopísky. Soud podle něj navíc konstatoval, že těžba štěrkopísku negativně neovlivní vydatnost, jakost ani zdravotní nezávadnost vodního zdroje Bzenec-Komplex. „Jak dokazuje řada příkladů po celé republice, pískovny fungují s vodními zdroji v dokonalé symbióze. Některé vodárenské soustavy byly dokonce zcela záměrně vybudovány u těžebních jezer, protože jim zvyšují vydatnost a stabilitu. Vodní zdroje lépe odolávají následkům sucha a příznivý je i vliv jezer na kvalitu vod,“ prohlásil Miroslav Mužík ze společnosti České štěrkopísky.

S jeho názorem však nesouhlasí uznávaná advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, zastupující kraj a obce. „Cokoli blízko vodního zdroje je rizikem,“ zdůraznila v rozsáhlém rozhovoru pro DOBRÝ DEN, který je v kompletním znění na www.idobryden.cz. „Těžaři a teď i soud de facto tvrdí, že ještě nejde o povolení konkrétní těžby, takže vlastně není důvodu mu bránit, že vlastně „o nic nejde“. Jenže je to jako s územním plánem, když to zjednoduším. Jakmile území změníte na stavební lokalitu, stavební úřad už výstavbě nezabrání. Takže… Jestli rozhodnutí projde, nikdo už těžbu, když těžaři splní podmínky, neodvrátí,“ vysvětlila Zwyrtek Hamplová s tím, že jde spíše o spor o pozici samosprávy v podobných rozhodnutích, která ovlivní na desítky let život na jejím území. „Obce mají mít výraznější postavení, protože hájí důležitější zájmy než pouze soukromý vlastník nemovitosti,“ poznamenala.

Kauza podle ní nakonec stejně skončí až u Ústavního soudu.