Spalovna poslouží i jako krematorium! Město nemá problém. A co kraj?
Foto: Chraňme zeleň / Mapka názorně ukazuje vzdálenosti jednotlivých obytných objektů od plánované spalovny Uherskohradišťské nemocnice.
Spalovna nebezpečného zdravotnického odpadu, která má vyrůst v areálu Uherskohradišťské nemocnice, má zatím umetenou cestičku. Světlo světa už spatřilo územní rozhodnutí, které však ještě není pravomocné. Ortel stavebního úřadu totiž napadl spolek Chraňme zeleň, bojující za obyvatele sousedního sídliště Štěpnice. Jejich obavy však podle špitálu, ale i radnice nejsou opodstatněné.
„Spalovna je legislativně před povolením, město Uherské Hradiště má přitom možnosti záměr zásadně ovlivnit, ale nedělá vůbec nic. Úředníci si po pilátovsku umývají ruce a i z hradišťské radnice několikrát zaznělo, že je všechno v pořádku a bezpečné. Že má stát spalovna na okraji sídliště, jim je úplně jedno,“ reagoval Radek Miškeřík, který se s pověřením Chraňme zeleň kauzou zabývá. „Město nemá důvod zpochybňovat závazná rozhodnutí dotčených orgánů. Z pohledu stavebního úřadu je spalovna bezpečná a bezproblémová, jinak by její výstavbu nepovolil,“ reagoval Jan Pášma, mluvčí uherskohradišťské radnice.
Spolek na ochranu životního prostředí však poukazuje na několik problémů, za nejzásadnější považuje samotné umístění spalovny, které je nejen v rozporu s ochrannými pásmy, ale i územním plánem města. „Skutečná vzdálenost spalovny od okolních objektů je menší, než uvádí projekt, třeba hala na odpad bude jen devadesát metrů od dětského hřiště mateřské školy. Umístění také dává na frak územnímu plánu, úředníci nesmyslně tvrdí, že to má nemocnice ve své náplni, stejně jako spalování odpadu pro nemocnice ve Zlíně a Kroměříži,“ diví se Miškeřík, který ještě poukázal na výšku komínu spalovny. Má mít pouze 16 metrů, zatímco osmipatrové panelové domy ve Štěpnicích mají 24 metrů…
Spalovna navíc kromě použitého nebezpečného zdravotnického materiálu pohltí i patologicko-anatomický odpad (tedy části amputovaných končetin, části těl, krev a další). „Jeho spalování se řídí zákonem o pohřebnictví, má se spalovat v krematoriích, ale ani to radnici nevadí,“ pokračuje Miškeřík. „Nemám nic proti modernizaci stávající spalovny, ať dál pálí 300 tun ročně, ale postavit vedle sídliště novou spalovnu s kapacitou tisíc tun, to je snad jen zlý sen,“ nechal se slyšet Jan Zapletal, opoziční zastupitel.
Obavy obyvatel sídliště Štěpnice a Mojmír považuje investor za neopodstatněné. „Spalovna počítá s využitím současné nejmodernější technologie spalování odpadů (BAT), limity škodlivin vypouštěných do životního prostředí jsou navíc nastaveny velmi přísně a jejich dodržování se pravidelně kontroluje,“ prohlásil Petr Sládek, ředitel Uherskohradišťské nemocnice, která loni uspořádala veřejnou prezentaci. „Podrobně jsme vysvětlili navrhovanou technologii a odborníci zodpověděli veškeré dotazy, snažíme se o maximální transparentnost projektu a věříme, že dojde k jeho realizaci,“ dodal Sládek.
„Vrazit vidle" do záměru může Zlínský kraj, vlastník nemocnice. „Hned po ustavení nového krajského vedení jsem oslovil radní, aby záměr přehodnotili. Nechci, aby se z našeho města stala centrální spalovna nemocničního odpadu z většiny krajských nemocnic,“ uvedl Michal Dvouletý, člen krajského i hradišťského zastupitelstva. „S kolegy z nové krajské rady se s projektem vybudování centrální spalovny v Uherskohradišťské nemocnici podrobněji seznamujeme, abychom k němu mohli zaujmout stanovisko,“ poznamenala Hana Ančicová, statutární náměstkyně hejtmana Zlínského kraje.
I když územní rozhodnutí nabyde právní moci, stavební řízení ještě není zdaleka u konce. „V současné době nejsme limitováni časem, nicméně je pravdou, že stávající spalovna se v řádu několika let nevyhne rozsáhlejší rekonstrukci, a proto je naším záměrem realizovat modernizaci dříve, než taková situace nastane,“ zdůraznil Sládek.
„Stavební řízení ještě neproběhlo, město jej může ovlivnit pouze z pozice účastníka řízení, a to nikoliv zásadně. Celý proces přípravy záměru průběžně sledujeme. Jestli výstavbou nové spalovny, technologicky sofistikovanější a bezpečnější, dojde k výraznějšímu snížení emisního zatížení okolí podle dnešních, přísnějších norem, nemáme žádné důvody záměru bránit. Parametry a případné dopady zařízení byly analyzovány a posuzovány v rámci posouzení vlivu stavby na životní prostředí, tzv. EIA, dle evropských standardů. Posouzení vyšlo kladně, respektive lépe než u stávajícího zařízení. Záměr také není v rozporu s koncepcí a cíli územního plánování, takže jsme neidentifikovali žádné objektivní důvody pro ovlivnění výstavby. Podobně se na přítomnost takového zařízení dívají orgány životního prostředí Zlínského kraje. Kdybychom se jako účastník řízení vyjádřili k záměru negativně, jen bychom prodlužovali trvání a provoz stávající zastaralé spalovny s horšími vlastnostmi.“
Jan Pášma, mluvčí uherskohradišťské radnice