Specialisté pátrají po chodbách v podzemí a radnici

Specialisté pátrají po chodbách v podzemí a radnici
Foto: ara
Uherský Brod Zprávy 14 / 08 / 2014

Podobná otázka jako před rokem, ale způsob, který vede k odpovědi, ten je navlas stejný. Co se mění zcela, je pouze dějiště. Zatímco loni pomáhal georadarový průzkum na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti určit, kde přesně stál kostel svatého Jiří, letos se na Masarykově náměstí, jenomže v Uherském Brodě, pátralo po základech původní radnice.
A ještě dvě podobnosti tady jsou. V Hradišti se zabývají myšlenkou vyznačit půdorys chrámu do budoucí dlažby, v Brodě by rádi zpřístupnili základy radnice proskleným průhledem do podzemí. Konečně poslední shoda se týká faktu, že dokončení obou už zahájených akcí čeká na politickou reprezentaci, která v obou městech vzejde po říjnových komunálních volbách.
Specialisté s georadary se v Uherském Brodě objevili už první srpnový víkend. Proč právě v čase, kdy Masarykovo náměstí prochází rekonstrukcí?
„Z historických pramenů víme, že naše město bylo protkáno sítí podzemních chodeb, které sloužily k bezpečné evakuaci obyvatel v případě hrozícího nebezpečí. Údajně měly tyto chodby ústit u kláštera a odtud vést za město, snad až někam ke Královu,“ odpovídá senátor a starosta Patrik Kunčar. „Avšak většina jich byla zničena či zasypána při výstavbě nových domů. Vzhledem k probíhající rekonstrukci Masarykova náměstí jsme usoudili, že by bylo velmi vhodné prozkoumat celé náměstí. Možná se chodby v některých místech ještě nacházejí. Navíc je z dochovaných písemností známé, že přibližně v místě kašny svatého Floriána stávala historická radnice. Chceme proto zmapovat, kde přesně tento objekt stál, abychom případně v budoucnu mohli základy odhalit a proskleným průhledem do podzemí zpřístupnit veřejnosti.“
Vůbec první písemná zmínka o brodské radnici se vztahuje k roku 1461. Podle historických pramenů se tehdy měšťanům podařilo získat blíže neurčenou budovu městské rychty pro radnici od zástavního pána města Jana Tovačovského z Cimburka. Jenomže - kromě kupní smlouvy se nezachovala žádná další zpráva. Doposud proto není jasné, kde tato budova stála. Stejné dohady panují také o tom, jak budova vypadala.
Podrobný zápis o „další“ radnici, která byla postavena v roce 1556 v renesančním slohu a stávala uprostřed dnešního Masarykova náměstí, zanechal ve své kronice městský syndikus Václav František Letocha. „Radnice je zachycena i na olejomalbě města ze druhé poloviny osmnáctého století, která je uložena v dominikánském klášteře. Radnice sloužila městu až do roku 1706, kdy se městská kancelář přestěhovala do současné budovy radnice. Ta byla dostavěna v roce 1715,“ upřesňuje starosta Patrik Kunčar. „Budova původní radnice stála uprostřed rynku ještě do roku 1717, kdy byla zbourána. Mimochodem, stavební materiál, který po ní zbyl, se použil na vybudování nového farního chrámu Neposkvrněného početí Panny Marie,“ doplnil starosta.

Průzkum platí soukromý investor
Tým specialistů z Ústavu archeologie a muzeologie brněnské Masarykovy univerzity si přijde na 130 tisíc korun. Jejich současných průzkum však z větší části neplatí město. Celkem šedesát procent uhradí soukromý donátor, který si přeje zůstat v anonymitě.
Georadar dokáže zmapovat podzemí až do šestimetrové hloubky. Město po vyhodnocení průzkumu, který potrvá celý měsíc, získá 2D a 3D model případných podzemních objektů s přesnou lokalizací polohy pomocí GPS.
O výsledky má podle starosty Kunčara už dnes eminentní zájem Muzeum Jana Amose Komenského. „A je velmi pravděpodobné, že se stanou součástí muzejní expozice. Prioritně však budou sloužit pro potřeby města, abychom mohli do budoucna odkrýt základy historické radnice. Pokud průzkum prokáže přítomnost podzemních chodeb, určitě budeme zvažovat jejich zpřístupnění.“

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace