Stále jen beton, méně parkování a zeleně, vize Masarykova náměstí sklízí kritiku
Foto: Vizualizace město Uherské Hradiště / Město Masarykovo náměstí prioritně považuje za centrální plochu pro pořádání tradičních kulturních, společenských a tržních akcí.
Ani druhý pokus obyvatele města neoslnil, spíš naopak. I dopracovaná studie proměny Masarykova náměstí v Uherském Hradiště sklízí vlnu kritiky, centrum města totiž zalije beton, zmizí většina parkovacích míst i stávající lipové stromořadí. Za dva roky se studie opticky příliš nezměnila, podle radnice však otevírá cestu k projektové přípravě.
„Rekonstrukce Masarykova náměstí je jedním z nejvýznamnějších projektů, které nás v příštích letech čekají. Dopracovaný návrh je výsledkem několikaleté přípravy, odborné architektonické soutěže i řady jednání s vlastníky nemovitostí, památkáři, odborníky na dopravu, zeleň i dalšími partnery. Představuje promyšlený podklad pro další projektovou přípravu a zároveň ukazuje, jak může v budoucna vypadat srdce města,“ prohlásil Stanislav Blaha, starosta Uherského Hradiště.
Radnice studii veřejnosti představila na začátkem července, navazuje na vítězný návrh architektonické soutěže z roku 2024. „Jde o důležitý milník v přípravě jedné z nejvýznamnějších investic města v oblasti veřejného prostoru,“ zdůraznil mluvčí Jan Pášma, podle kterého dopracovaná studie přinesla více stromů, parkovacích míst i sedacího mobiliáře. „Autoři rozvinutím vítězného konceptu docílili zakomponování další řady parkovacích míst do nového stromořadí, čímž vznikne více stinného pobytového prostoru s novým sedacím mobiliářem. Přesunutím původního stromořadí k fasádám zůstává zachována hlavní shromažďovací plocha, nová koncepce veřejného osvětlení podél obvodu ještě nahradí stožáry, které dnes zabírají centrální prostor,“ komentoval hlavní změny Pášma.
Jenže studie centrálního náměstí vyvolala místo možná očekávaných ovací jen údiv. Na sociálních sítích se strhla vlna kritiky, lidé se vesměs shodují, že než se pustit do realizace návrhu, je lepší, když vše zůstane při starém… „Lehátka v návrhu působí spíš jako vizuální prvek než reálné řešení, těžko si představit, že by takhle prostor skutečně fungoval v praxi. Proč by lidé měli trávit čas zrovna kolem kašny? Návrh mi nepřijde originální, stále jde o velkou zpevněnou plochu bez skutečné atmosféry místa, která zůstane hlavně tranzitním prostorem a místem pro trhy a akce,“ reagovala na sociálních sítích Pavlína Mikošková. „To, co je navrženo, je tepelný akumulátor, který se rozpálí na teploty vyšší než 50 stupňů Celsia…,“ uvedl Vladimír Vaculík. „Z dendrologického hlediska jsou stromy určené k pokácení pouze dva, projekt ale navrhuje vykácení všech jedenácti stromů, devět je tedy očividně zdravých. Než nové stromy vyrostou, budeme čekat dvacet let? A to se bavíme jen o jedné straně náměstí,“ komentovala studii Silvie Hrušková.
Zakopaný pes je však v samotném zadání architektonické soutěže. Město totiž Masarykovo náměstí prioritně považuje za centrální plochu pro pořádání tradičních kulturních, společenských a tržních akcí. Architekti tak měli svázané ruce stanovenými mantinely. „Můžeme vést dlouhou debatu, jestli náměstí potřebuje více zeleně, parkování nebo vodních prvků, nebo má zůstat hlavně velkou plochou pro pořádání akcí. Určitě si zaslouží odpovídající péči, ale lidé dnes potřebují hlavně zaparkovat, projet městem a najít dostupné bydlení,“ je přesvědčený Michal Dvouletý, opoziční zastupitel Hradišťáků, podle kterého není zveřejněná studie nejšťastnějším řešením.
Návrh neřeší jen Masarykovo náměstí, ale také navazující ulice Poštovní, Nádražní a Protzkarovu. Jeho cílem je podle města vytvořit kvalitní, funkční a dlouhodobě udržitelný veřejný prostor, který lépe vyhoví potřebám obyvatel i návštěvníků historického centra. „Studie navrhuje více prostoru pro pěší, pobytové plochy a zeleň při současném zklidnění automobilové dopravy. Počítá s výsadbou 49 nových stromů, hospodařením s dešťovou vodou přímo v místě, vznikem dvou nových vodních prvků, novým veřejným osvětlením i jednotným mobiliářem,“ prozradil Pášma s tím, že součástí návrhu je i nové dopravní řešení. Na náměstí už vjedou vozidla pouze z ulice Poštovní, řidiči už zaparkují pouze v nové aleji před poštou a radnicí, která nabídne 34 míst. Nádražní ulice ze změní v pěší zónu. „Autoři návrhu také citlivě pracují s historickým charakterem místa, část stávající žulové dlažby se znovu použije při nové kompozici povrchů a do dlažby se promítne půdorysná stopa základů kostela svatého Jiří,“ doplnil Pášma.
Studie podle něj reaguje na doporučení poroty i požadavky města, v lednu už ostatně získala kladné konzultační vyjádření Národního památkového ústavu, jehož razítko je podmínkou pro další projektovou přípravu.
„Máme mimořádnou příležitost připravit podobu nejvýznamnějšího veřejného prostoru města pro další generace. Navržené řešení citlivě navazuje na historické hodnoty místa a současně vytváří podmínky pro kvalitní každodenní život, společenské dění i dlouhodobě udržitelný rozvoj centra Uherského Hradiště,“ je přesvědčená místostarostka Pavlína Jagošová.