Stát dal přednost plánům těžařů! Znečištění zdroje vody prý nehrozí

Foto: zavoduprolidi.cz  /  Na pomezí katastrů Uherského Ostrohu a Moravského Písku se má dlouhodobě těžit štěrkopísek.

Hrozbu těžby už může odvrátit jen sou

Bude se na pomezí Uherského Ostrohu a Moravského Písku těžit štěrk? Ano i ne. Báňský úřad sice minulý týden smetl stížnost na své rozhodnutí o povolení těžby, avšak poražení se nevzdávají. Desítky obcí, spolků a bezmála třicet tisíc signatářů dvou petic jdou do dalšího boje, tentokrát formou veřejných protestů a soudu.
Jedna z chystaných akcí už má konkrétní podobu. „Možná už na konci června se uskuteční akce Pochod za vodu pro lidi. Do míst, kde se má těžit, vyrazí lidé současně z Uherského Ostrohu, Moravského Písku a Veselí nad Moravou. A budou protestovat,“ sdělila Hana Habartová, předsedkyně spolku Za vodu pro lidi.
A co poslední rozhodnutí Báňského úřadu v Brně vlastně znamená? Je důvod k obavám z brzkého zahájení těžby, která by mohla trvat dvacet i více let? „Stanovení dobývacího prostoru je důležité rozhodnutí o tom, že se v daném prostoru může těžit. Podmínky se stanoví až v samotném povolení k těžbě. Což je teprve poslední krok. Ale už je k němu mnohem blíže,“ vysvětlila Hana Habartová.
Podle odpůrců těžby je ve hře ohrožení zdrojů pitné vody pro zhruba 140 tisíc lidí, převážně z obcí na Hodonínsku. Jasně proti jsou také odborníci na hydrologii a zástupci Povodí Moravy. Za závažný problém označila postup úřadů také bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, která úřadům vytýká, že rezignovaly na zásadu předběžné opatrnosti.
„I když protesty trvají několik let, nikdo jim nenaslouchá,“ diví se slovácký senátor Ivo Valenta, který dlouhodobě upozorňuje na to, že slepé a hluché k problému je i Ministerstvo životního prostředí. „Považuji za velmi neférové, že právě tato instituce dopustila, aby byli starostové pomyslně hozeni přes palubu a nikdo jim nenaslouchal. Vždyť kdo jiný než místní samospráva a obyvatelé by měli mít přednost při rozhodování o tom, co se bude dít v jejich katastru? Rozhodnutí báňského úřadu je nejen pro mne velkým zklamáním a doufám, že soud, na který jistě dojde, dospěje k opačnému stanovisku,“ dodal Ivo Valenta.
Do státních institucí se opřel také starosta Uherského Ostrohu Vlastimil Petřík. „V žádném případě nerezignujeme. Rozhodnutím báňského úřadu teprve začíná tvrdý boj,“ slibuje starosta. Zainteresované instituce nebyly podle něj schopny hájit práva lidí na nejzákladnější potřebu, na vodu. „Přednost dostal podnikatelský záměr. Horký brambor ochrany vodního zdroje je tedy hozen městu Uherský Ostroh, a ty se teď braň, jak umíš. Nyní vstoupí do hry také majetkové záležitosti a já věřím, že čtyřiadvacet hektarů orné půdy, které město vlastní v těžební lokalitě, bude dostatečnou pojistkou proto, aby se těžbě nakonec zabránilo,“ uvedl Vlastimil Petřík s tím, že ohrožení vodního zdroje je velkou hrozbou.
Naproti tomu vedení společnosti České štěrkopísky, která čeká na možnost zahájení těžby v zastoupení firmou Jampílek z Lázní Toušeň, už dřív uvedlo, že riziko znečištění vodního zdroje je mizivé. Majitel firmy František Jampílek v otevřeném dopisu veřejnosti uvedl, že „například i nedaleké vodní dílo Pláňava je propojeno s podzemními vodami a navíc jsou do něj přímo odváděny vody silně znečištěného Polešovického potoka. Proti vybudování nebyly námitky, ale projektované jezero naší štěrkovny je emotivně označováno za „otevřenou“ ránu.“
Kauza se podle předsedkyně Hany Habartové bude dál vyvíjet ve dvou rovinách. „První cesta je právní. Obce a města začnou problém řešit u soudu. Jakým způsobem, jestli společně, nebo jednotlivě, to je zatím předčasná otázka. Druhá rovina spočívá v iniciativě občanské společnosti. Ta se opakovaně vyjádřila, že chystaná těžba jí vadí. Uskutečnily se už dvě petice, které podepsalo bezmála třicet tisíc lidí. Náš hlas ale není stále patřičně slyšet. Bude třeba přitvrdit také ze strany obyvatel, kterých se problém týká,“ prohlásila.