Rekonstrukce vyžene seniory do nemocnice, místo soukromí je čekají až čtyřlůžkové pokoje

Stěhování děsí obyvatele Domova pro seniory na sídlišti Štěpnice v Uh. Hradišti. Jelikož domov čeká rozsáhlá rekonstrukce, jejich ročním azylem se zřejmě stane Uherskohradišťská nemocnice, což je však připraví o luxus jedno-, maximálně dvoulůžkových „bytů“ i většinu osobních věcí. Zlínský kraj, coby zřizovatel, však situaci nevidí dramaticky, senioři prý mohou počítat s plnohodnotnou péčí. A navíc mají možnost jít k příbuzným.
Stěhování je podle krajských radních nevyhnutelné, Domov pro seniory se totiž změní ve staveniště a obyvatelé by se ocitli v přímém ohrožení bezpečnosti i zdraví. „Kdyby měli celý den poslouchat rámus od sbíječky, který se ještě panely krásně přenáší, asi by opravdu zešíleli,“ nechal se slyšet Miloslav Slováček, ekonom Sociálních služeb Uherské Hradiště, pod jejichž křídla domov spadá. „Přesun všech klientů je v plánu na květen, v úvahu přichází pět zděných objektů, sloužících převážně jako pavilony lůžkové části a ambulance praktických lékařů, které jsou v klidné okrajové části nemocnice. Kolem budov je park se zelení,“ uvedla Taťána Nersesjan, členka rady Zlínského kraje, která má na starosti oblast sociálních věcí, národnostní otázky a menšiny. „O konkrétní podobě ubytování seniorů stále jednáme. Dočasný azyl by měli nalézt v budovách, kde dříve sídlilo gynekologické oddělení, oddělení následné péče a ředitelství nemocnice. Dnes už se nevyužívají,“ poznamenal Jan Hrdý, tiskový mluvčí Uherskohradišťské nemocnice.
Senioři každopádně přijdou o komfort, který doposud mají. O jednolůžkových pokojích mohou jen snít. V Uherskohradišťské nemocnici je čekají dvou- až čtyřlůžkové, což se podle psychologů negativně odrazí v jejich chování. „U seniorů a chronicky nemocných může každá změna prostředí, zažitého denního režimu a rituálů způsobit změnu zdravotního, psychického i fyzického stavu. Větších pokojů bych se bál méně než samotné změny prostředí. Určitě by pomohlo, kdyby bylo minimálně nemocniční,“ potvrdil psycholog David Janík.
Před možnými komplikacemi varuje i personál. „Nám je úplně jedno, kam chodíme do zaměstnání, ale staří lidé každou změnu nesou těžce. S jejich podrážděností a nespokojeností už počítáme jaksi automaticky. O větší porci práce a stresu nemluvě,“ přikyvuje dlouholetá ošetřovatelka, která si z obav před výpovědí přála zůstat v anonymitě. Každopádně ji ale zaráží, že se vypracoval projekt na rekonstrukci tzv. o nás bez nás. „Nikdo prostě neřešil dopady a zákonitě teď naráží na problémy. Původní myšlenkou přitom bylo zvýšit komfort lidí, jenže efekt je zatím přesně opačný,“ posteskla si. Seniorům prostě nezávidí, stěhování a pobyt v jiném prostředí jim prý na zdraví určitě nepřidá. „Ve špitále budou mít k dispozici jen postel a noční stolek, na většinu osobních věcí můžou zapomenout. Většina má dnes záchod na pokoji, v nemocnici však bude přes celou chodbu, což bude hlavně pro lidi s francouzskými holemi neřešitelný problém,“ zvedá varovně prst ošetřovatelka. V Domově pro seniory žije 160 lidí, čtyřicet z nich okupuje oddělení zvýšené péče (tzv. ležáci).
Ubytování v nemocnici však podle kraje splní všechny předepsané bezpečnostní a hygienické normy. „Veškerou zdravotní i ošetřovatelskou péči, rehabilitace, stravování i bezpečnost zajistíme zcela plnohodnotně. Máme zájem, aby stěhování proběhlo klidně a bezproblémově. Obstará jej stěhovací firma a zaměstnanci, kteří o uživatele pečují,“ zdůraznila Nersesjan. „Péče o klienty zůstane zachována na stejné úrovni, na jakou jsou zvyklí. A ještě posílíme personál přímé obslužné péče, protože si uvědomujeme, že změna prostředí může jejich pobyt komplikovat,“ doplnila krajská radní.
Zůstává ale otázkou, jestli si někteří senioři nepostaví hlavu. „Jelikož jde o citlivou záležitost, přistupujeme k ní se vší zodpovědností. Uživatelé mají možnost odejít jinam, takže by pochopitelně neplatili úhrady za pobyt a po skončení rekonstrukce se vrátí do nových prostor, což písemně ošetříme dodatkem jejich stávajících smluv,“ vzkazuje seniorům Nersesjan.