Štěrkovnu u nás nechceme, zní z Moravského Písku a Ostrohu

Štěrkovnu u nás nechceme, zní z Moravského Písku a Ostrohu
Foto: il.
Uherský Ostroh, Moravský Písek Zprávy 14 / 07 / 2011

Jak by se vám líbilo, kdybyste ráno otevřeli okna dokořán a místo čerstvého vzduchu by se vám do plic dostala dávka prachu? A co nevábná představa rána, které nezačíná tón budíku, ale lomoz projíždějících nákladních aut? Takto nebo velmi podobně mohou dopadnout obyvatelé Moravského Písku, jejichž domy stojí u cesty k plánované štěrkovně. Problém s prašností a hlukem navíc nemusí být jediným. Těžba štěrkopísku, jež má trvat dlouhých 34 let, budí obavy o spodní vody.
I když těžba je zatím jen v plánech firmy Jampílek z Lázní Toušeň, už dnes zní z Moravského Písku jednoznačné: „Štěrkovnu nechceme.“ Podobná situace navíc panuje také v blízkém Uherském Ostrohu, kterého se těžba také dotýká. Odpůrci tam už založili občanské sdružení Zelená hráz, jemuž vyjadřuje podporu přes tisíc lidí.
Těžbou poblíž města se v Ostrohu zabývalo na přání těžební společnosti už jeho minulé zastupitelstvo. Těžaři si přáli zařazení plochy s vydatnými zásobami štěrkopísku do územního plánu. To však vedení města odmítlo do doby, než získá posudek vlivů na životní prostředí.
„U nás spočívá zásadní problém v tom, že doprava do štěrkovny má vést přes Moravský Písek,“ vysvětluje starosta obce Miroslav Dula. „V plánech roční těžby je až 340 tisíc tun štěrku, což představuje pro obec velkou dopravní zátěž. Odvoz tohoto množství štěrku by zajišťovalo asi sto plně naložených aut denně.“
Písecké obavy sílí také proto, že kromě rychlého opotřebení silnic hrozí významné zhoršení kvality života. Praskání zdí v kombinaci s prašností může významně snížit cenu nemovitostí…
Návrhů, jak se má těžká technika dostat do štěrkovny, je několik. „V jednom je i možnost vybudovat šest metrů širokou panelovou cestu kolem obecního lesa. Mělo by se tam přejíždět i přes železnici a silnice. Křížení železniční trati a plánované rychlostní komunikace R55 však není vyjasněno, nejspíš by se muselo jednat o mimoúrovňové křížení. To ale považujeme za nesmysl. Nenecháme si přece jezdit po lese, území, které je jako jedno z posledních v katastru obce ještě blízké přírodnímu stavu. Nejlepší by bylo, kdyby se štěrk vůbec nezačal těžit,“ přeje si Miroslav Dula.
Navíc - stále v živé paměti mají v Písku ničivé povodně z roku 1997. „Tehdy udeřil obrovský proud vody, která se hnala prostorem, kde se má těžit. Došlo k přerušení hráze Nové Moravy přibližně tam, kde je plánována těžba, a voda měla právě tam ničivou sílu,“ vzpomíná starosta Dula. „V projektu se sice počítá s vybudováním zhruba dva a půl metru vysokého valu, ale při proudu, který dokáže povodeň vytvořit, předpokládám, že místo může být zaplavené znovu a val zhorší odtokové poměry. Navíc když se voda díky pomalejšímu odtoku dostane k hrázi u obce, tak jsou ohroženy domy stojící poblíž. Za tři čtyři dny se tam voda začne tlačit zespodu. Stejný tlak povodňové vody pronikne jistě i do ohrazeného těžebního prostoru.“
Nebezpečí znečištění spodních vod je však podle posudku Václava Obluka, proti kterému ministerstvo životního prostředí, konkrétně ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí Jaroslava Honová, nemá zásadních námitek, téměř vyloučeno.
„Ovlivnění kvality vody je v jímacích územích zanedbatelné. Realizace záměru nezpůsobí zásadní změny v bilanci podzemní vody. Také ovlivnění studní občanů lze vyloučit,“ uvedl Václav Obluk.
Obslužná doprava pískovny bude podle Obluka směřovat po nové účelové komunikaci k silnici I/54 Moravský Písek - Veselí nad Moravou.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace