Student chce postavit policii před soud. Víme proč
Foto: sal / Policejní prezident Tomáš Tuhý a ministr vnitra Milan Chovanec byli 24. února na místě zásahu.
Policie by měla vysvětlovat svůj zásah v brodské restauraci Družba, kde vyšinutý muž zastřelil 24. února osm lidí i sebe, veřejnému soudu. Na lavici obžalovaných ji chce dostat Radek Výmola, student práv z Uherského Brodu. Trestní oznámení podal na policii v Uherském Hradišti minulý týden v úterý. Předtím o svém záměru informoval i politické špičky svého města.
„S Radkem Výmolou jsme se setkali na téma jeho trestního oznámení přímo na radnici,“ říká Patrik Kunčar, senátor a starosta Uherského Brodu. „Informoval mě, že si okolnosti zásahu detailně prostudoval, že má vlastní důkazy. Při schůzce mě požádal, abych se i já pokusil ze své funkce senátora posunout případ dál. Osobně také nejsem s dosavadními výsledky vyšetřování spokojen. Počkám si ale až na souhrnnou zprávu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Pokud jde o můj názor na věc, z dosud zveřejněných informací jsem nabyl dojmu, že policie by měla vydávat k případu buď přesné informace, nebo vůbec žádné.“
Podobně jako Výmola poukazuje i Kunčar na nejednotnost zveřejněných časů jednotlivých policejních úkonů, rozdílnou dobu úmrtí obětí nebo na nejistý počet vystřelených nábojů.
„Po prostudování dostupných písemných, audiovizuálních a na místě ověřených důkazů jsem nabyl dojmu, že ze strany policie došlo v průběhu zásahu na Družbě k protiprávnímu jednání policistů. A tak jsem v úterý 14. dubna podal oznámení dle trestního řádu na policii Uherské Hradiště,“ říká Radek Výmola. Při svém vlastním šetření použil i sofistikovanou techniku. Třeba laserovým dálkoměrem poměřil perimetr ohrožení, a to s ohledem na typy zbraní, možné střelivo a dostřel.
Důvodů k podání trestního oznámení má Výmola několik. Těmi hlavními je údajně protiprávní jednání operačního důstojníka v případě zastavení zákroku. Neposkynutí první pomoci pak považuje za porušení práva na život podle článku číslo 6 Listiny základních práv a svobod (LZPS). Nezajištění smrtelné zóny do 300-500 metrů a takzvané ranivé zóny do 800 metrů má být podle stejného článku LZPS ohrožením práva na život. Dalším důvodem pro trestní oznámení je ohrožení práva na život osoby nacházející se v místě neštěstí a ohrožení práva na život zasahujících policistů chybným postupem jejich kolegů. Také oba tyto důvody mají být v rozporu s článkem číslo 6 LZPS. V trestním oznámení se také poukazuje na údajné porušení Etického kodexu policie krajským policejním ředitelem. Radek Výmola tvrdí, že ředitel Jaromír Tkadleček podával nepravdivá mediální prohlášení. K trestnímu oznámení studenta vede také jeho zjištění, že na místě činu se měla pohybovat neoprávněná osoba. „Celkově pak zjevně nedošlo k nezaujatému šetření,“ je přesvědčen Výmola.
Policejní prezident Tomáš Tuhý a ministr vnitra Milan Chovanec nařídili ihned po tragédii hloubkovou kontrolu zákroku. Policejní prezident tím pověřil odbor vnitřní kontroly Policejního prezidia a jeho vedoucí Michaelu Hýbnerovou. Odbor vnitřní kontroly je nezávislý na krajských policejních ředitelstvích i ostatních odborech a útvarech Policejního prezidia ČR a spadá přímo pod velení policejního prezidenta.
Michaela Hýbnerová na tiskové konferenci v Praze 31. března prohlásila, že při zásahu policie chyboval operační důstojník, který převzal rozhodovací pravomoc, přestože k tomu neměl oprávnění.
Krajské policejní ředitelství ve Zlíně obdrželo výsledky interního šetření první týden v dubnu. Jeho vedení by podle Tomáše Tuhého mělo rozhodnout o případném trestu pro operačního důstojníka či o změnách na operačním středisku.
Mluvčí krajské policie Pavel Benedikt Stránský sdělil, že policie se na téma vyšetřování uherskobrodské tragédie a k výsledkům šetření odboru vnitřní kontroly vyjádří ve čtvrtek 23. dubna na tiskové konferenci.
Generální inspekce bezpečnostních sborů ve vyšetřování nadále pokračuje. Výsledky chce oznámit v řádech měsíců.